ELEKTOROWICZ LESZEK Předmluvy k tiché poezii

Kraków 1968, Wydawnictwo Literackie, s. 60, forma. 12 x 17, obálka: Zofia Darowska, tvrdá vazba, mírně poškozený hřbet obálky. Počet výtisků 800+180.

Leszek Elektorowicz byl za války vojákem AK a také zavšivovačem v Ústavu pro výzkum tyfu a virů Rudolfa Weigla ve Lvově. Maturitu složil na tajných kurzech a vystudoval polskou filologii na Jagellonské univerzitě. Debutoval v roce 1947 v časopise "Dziennik Literacki". V letech 1950-1956 se na protest proti socialistickému realismu vzdal účasti na literárním životě a publikační činnosti. V roce 1957 nastoupil do redakce "Życie Literackie″, odkud byl v roce 1971 odvolán po kritice politiky W. Machejka. V letech 1972-1977 byl literárním vedoucím divadla "Bagatela", odvolán po stávkách v Radomi v roce 1976 za podpis dopisu na obranu dělníků. Spoluzaložil první nezávislý literární časopis "Pismo″ (1980-1983). Je zakládajícím členem Svazu polských spisovatelů. V letech 1966/67 v rámci Školy tvůrčího psaní přednášel o polské poezii na univerzitách v Iowě, Berkeley, Kalifornii, Chapel Hill, Severní Karolíně, Texasu a dalších. Je členem kapituly medaile "Nezlomný ve slově". V roce 2009 mu byla udělena Zlatá medaile Gloria Artis. Byl nejbližším přítelem Zbigniewa Herberta.