JANICKI Klemens. Vitae archiepiscoporum Gnesnensium ("Životy hnězdenských arcibiskupů"). Krakov 1574, v tiskárně Stanislava Scharffenberga. 27 (z 28) f., 8°. 48 dřevorytů.

JANICKI Klemens. Vitae archiepiscoporum Gnesnensium ("Životy hnězdenských arcibiskupů"). Krakov 1574, v tiskárně Stanislava Scharffenberga. 27 (z 28) f., 8°. 48 dřevorytů. Pozdější brožovaná vazba. Velmi vzácné!

Estr. XV-XVIII, 18, 448. - Životy hnězdenských arcibiskupů od Klementa Janického, nejvýznamnějšího novolatinského básníka polské renesance. Dílo vzniklo v letech 1536-1537 z podnětu básníkova ochránce a přítele, hnězdenského arcibiskupa Andrzeje Krzyckého, do jehož okruhu básník vstoupil po studiích na poznaňské Lubranské akademii. Vydána však byla až posmrtně v roce 1574, v roce korunovace Jindřicha z Valois polským králem, což je jasně zdůrazněno v názvu. Stalo se tak díky úsilí Andrzeje Trzecieského (1530-1584), významného polského humanisty a jednoho z autorů překladu brestské bible, a Hieronyma Garwaského (zemř. 1583), hnězdenského kancléře a královského sekretáře. Velká vzácnost, dostupná v katalozích pouze tří knihoven.

Dílo obsahuje životy 48 hnězdenských arcibiskupů, vyložené ve čtyřřádkových epigramech. Každý z nich je doplněn dřevorytem s vyobrazením erbu příslušného hierarchy. Dílo otevírají dva proslovy k městu Gnieznu. Následuje život prvního hnězdenského arcibiskupa Villibalina Galla, který tuto funkci zastával v letech 966-970. Jedná se nepochybně o značnou kuriozitu, neboť prvním hnězdenským arcibiskupem doloženým v pramenech je obvykle Radzim Gaudente, který je mimochodem v Janického Životech až na čtvrtém místě, neboť měl další dva předchůdce. Dílo uzavírá život biskupa Jakuba Uchańského (1502-1581), po němž následuje abecední rejstřík všech zobrazených hierarchů.

Pozdější brožovaná vazba (dobový výtisk nebyl vázán). Chybí titulní list, zašpinění, místy stopy po vlhku, mírné oděrky a záhyby u rohů stránek. Jinak velmi pěkný a čistý výtisk.

Celý název díla: "Clementis Janitii Poetae Lavreati: Vitae Archiepiscoporvm Gnesnensivm.Per Andream Tricesium, Equitem Polonum, Secretarium Regium, nunc primùm, in lucem, Hieronymi Garuassij, Cancellarij Gnesnensis etc. auspicijs, aeditae. Adiectae sunt, per eundem, eorum vitae, qui, ab Andreá Crició, post obitum Janitij, illi sedi ad annum salutis 1574 Coronatione Henrici Valesii, Sarmatiae Regis, memorabilem, praefuerunt".

Klemens Janicki (1516-1543), vedle Sarbiewského nejvýznamnější latinsko-polský básník. Přestože pocházel z komuny, získal si přátelství mnoha významných osobností své doby: hnězdenského arcibiskupa Andrzeje Krzyckého (1482-1537), krakovského vévody Piotra Kmity (1477-1553) nebo kardinála Stanisława Hosia (1504-1579). Během studií v Padově získal patronát a náklonnost italského humanisty Bonamika. Ve svých dvaceti letech obdržel nejvyšší básnický vavřín od papeže Klementa VII. Po návratu do Polska žil ve stínu těžké nemoci (vodnatelnosti) a očekával svou brzkou, ba předčasnou smrt. Tímto tématem je prodchnut jeho svazek elegií Tristium liber (vyd. 1542) a zejména elegie O sobě potomkům (De se ipso ad posteritatem). Kromě elegických a epigramatických cyklů byl také autorem příležitostného díla k příležitosti svatby králeZikmunda Augusta (Epithalamium Serenissimo Regi Poloniae Domino Sigismundo Augusto) nebo mnohokrát reprintovaného Vitae regum Polonorum żywot polskich królów (posmrtné vydání 1563). Co se týče klasických inspirací, byl nejčastěji přirovnáván k latinským básníkům Tibullovi a Catullovi.