KATALOG VÝSTAVY
Výstava Kníže a královny je dosud nejobsáhlejší výstavou věnovanou provokativním dílům Karola Radziszewského. Jejím cílem je představit jeho mnohotvárná zkoumání, která nerespektují zavedené hierarchie, a také umělcovu charakteristickou metodologii, založenou na jeho archivní tvorbě, v níž se prolínají různé kulturní, historické, náboženské, sociální a genderové odkazy.
Název výstavy ironicky vymezuje tři hraniční oblasti tohoto projektu, založené na dílech Jerzyho Grotowského, Natalie LL a umělecké skupiny General Idea - postav, které si autor vybral k analýze pojmů souvisejících s tělem a identitou: ústředních témat Radziszewského tvorby.
Karol Radziszewski je eklektický umělec, který ve své praxi používá řadu různých médií: od fotografie po video, od malby po kresbu, od filmu po performance. S odkazem na různé zdroje prolíná osobní historii se společenským napětím, dějinami umění a queer přístupy, východoevropskou a americkou popkulturou. Umělec se zaměřuje na dominantní narativy a jejich rozpory, jejich vize a s nimi spojené represe. Zkoumáním napětí mezi nimi vytváří komplexní díla zahrnující fotografie, texty, kresby, malby, filmy a re-performance, rozehrávané jako tělesné stopy "živého" archivního materiálu.
Výstava shromažďuje archivy související s Jerzym Grotowským i Natalií LL a uměleckou skupinouGeneral Idea a zkoumá tvůrčí potenciál spojený s těmito materiály. Fotografie, filmy, artefakty a memorabilie, konfrontované s díly vytvořenými Radziszewským, mají za cíl vyzdvihnout postavy a příběhy alternativní k existujícím vyprávěním.
Kníže (2014) je Radziszewského nejnovějším projektem, pokusem o jiný pohled na postavu mýtického režiséra Jerzyho Grotowského prizmatem jeho nejslavnějšího herce Ryszarda Cieslaka. Pro Cieslaka byla jeho role ve filmu Neustálý princ (1966) průlomem v jeho hereckém vývoji a zároveň jasným příkladem toho, jak radikální byl Grotowski ve způsobu práce s tělem. Radziszewski rekonstruuje Cieslakův životopis na základě dochovaných fragmentů představení, záznamů ze zkoušek, dopisů a rozhovorů. S využitím archivních materiálů je Kníže zároveň improvizován a hraný, aby se setřely hranice mezi historickými fakty a potenciálními fantaziemi. V rámci tohoto projektu Radziszewski také připomíná polský Thanatos, poslední představení skupiny Divadla Laboratoř, které režíroval Ryszard Cieślak.
Projekt Amerika na to není připravena (2011-2014) odkazuje k tradicím modernismu a neoavantgardy. Autor zde konfrontuje obě - polské i západní - vyprávění týkající se dějin umění. Vycházeje z podvratné tvorby Natalie LL, Radziszewski nastoluje řadu otázek týkajících se například genderu, feministického umění, konceptuálního umění, queer a vztahů mezi Východem a Západem a jejich dopadu na svět umění v kontextu železné opony. Amerika na to není připravena je otevřeným archivem, konfrontací uměleckých zkušeností Natalie LL a Radziszewského a zároveň pokusem prozkoumat pravidla umisťování umělců ve světě umění tehdy i dnes.
Odkaz na éru AIDS (1989-1994) v díle General Idea (umělecké skupiny, kterou v roce 1969 založili AA Bronson, Felix Partz a Jorge Zontal) vytváří napětí mezi jejich subverzivní praxí a Radziszewského projektem Kisieland (2009-probíhá), založeným na postavě Ryszarda Kisela, osobnosti stojící za prvním středoevropským a východoevropským gay zinem Filo, který autor znovuobjevil. Fotografie z Kisielova archivu, který tvoří několik set barevných diapozitivů dokumentujících focení, jež Kisiel a jeho přátelé pořádali v soukromém bytě, jsou jedinečným svědectvím o počátcích epidemie AIDS.
Tyto archivní materiály, které jsou přímou reakcí na protihomosexuální militantní akci Hiacynt, uskutečněnou v Polsku, jsou konfrontovány s umělcovou vlastní strategií apropriace, která má podobu edic, billboardů, grafik, obrazů, tapet, známek a dalších médií.
Juxtaponované sbírky obrazů, myšlenek a uměleckých děl umožňují umělci reinterpretovat, odhalovat alternativní významy, prezentované formou procesního zkoumání, subjektivně a jemně ztělesněné, což je patrné zejména ve strategiireenactmentu, odkazujícím k samotnému jádru performance. Zkoumání hodnoty a využití historické dokumentace má za cíl ukázat - provokativním způsobem - tělo jako archiv.
Text: Eugenio Viola
Karol Radziszewski (nar. 1980) žije a pracuje ve Varšavě, kde v roce 2004 získal magisterský titul na Akademii výtvarných umění. Vytváří interdisciplinární projekty, pracuje na poli filmu, fotografie, malby a instalace. Mezi jeho aktivity patří také vydávání uměleckých časopisů a knih, jakož i módní a kurátorské projekty. Od roku 2005 je vydavatelem a šéfredaktorem časopisu DIK Fagazine. V roce 2009 získal prestižní cenu Paszport Polityki jako jeden z nejslibnějších uměleckých talentů v Polsku. Radziszewského díla byla vystavena na mezinárodní úrovni, například v Národním muzeu, Muzeu moderního umění, Národní galerii umění Zachęta ve Varšavě, Kunsthalle Wien, New Museum v New Yorku, Cobra Museum of Modern Art v Amsterdamu, Museum Współczesne ve Vratislavi a Muzeu umění v Lodži. Umělcovy projekty byly prezentovány na několika mezinárodních bienále, například na Performa 13 v New Yorku, 7. mezinárodním bienále současného umění v Göteborgu, 4. pražském bienále a 15. bienále mediálního umění WRO.
