Kramsztyk Roman [katalog monografické výstavy z roku 1997].

Varšava 1997/ Židovský historický institut, Galerie umění Zachęta/ měkká vazba, vydavatel/ 20,5 x 29 cm/s.253/ četné barevné ilustrace/ velmi dobrý stav, zadní strana obálky odřená

Katalog obsahuje soupis všech děl Romana Kramsztyka, a to jak těch, která se dochovala v muzejních sbírkách a soukromých sbírkách, tak i těch ztracených nebo známých pouze z odkazů.

Životopis

Své malířské studium zahájil ve Varšavě, kde studoval kresbu a malbu u Z. Stankiewicze, A. E. Hersteina a M. Kotarbińského. Ve vzdělávání pokračoval na Akademii výtvarných umění v Krakově pod vedením J. Mehoffera (1903/1904) a na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Po roce 1918 si doplnil umělecká studia v Hersteinově ateliéru v Berlíně. Léta 1910-1914 strávil v Paříži, kde se stal členem Společnosti polských umělců a Polské umělecké a literární společnosti, která byla obnovena v roce 1915. V roce 1917 se zapojil do První výstavy polských expresionistů pořádané ve Společnosti přátel výtvarného umění v Krakově, která byla projevem první vlny polské avantgardy. V roce 1918 se stal členem Nové skupiny, kterou tvořil mimo jiné s Tadeuszem Pruszkowským a Eugeniuszem Zakem. Účastnil se přehlídek polského umění v Barceloně, Paříži, Stockholmu, Bruselu, Pittsburghu a Moskvě. Zúčastnil se také Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži v roce 1937 a Světové výstavy v New Yorku v roce 1939. V Polsku vystavoval svá díla ve varšavské galerii Zachęta (v letech 1909-1924), ve Spolku polských umělců ve Lvově, Krakově a Poznani a účastnil se pařížských salonů. V roce 1922 se v Paříži usadil natrvalo. V témže roce se stal spoluzakladatelem Sdružení polských umělců Rytmus, které reprezentovalo klasicizující proud v polském umění 20. let. Maloval portréty, zátiší a krajiny. "Kramsztykův umělecký postoj byl výrazně ovlivněn Cézannovou estetikou. Ve svých krajinách a zátiších přikládal zásadní význam struktuře obrazu vystavěné z geometrizovaných forem. Květinové, architektonické a předmětné tvary zvýrazňoval měkkými, krátkými tahy štětce a obklopoval je jemnými konturami. Barevnou škálu omezil na tlumenou modrou, zelenou a červenou, oživenou akcenty bílé; v portrétech používal expresivní chiaroscurovou modelaci". - Irena Kossowska