POZNAŇ, GDAŇSK, SOPOT, OPOLE, OLSZTYN, CHEŁMNO. Adressbuch der Kranke-, Pflege u. Wohlfahrtsanstalten Deutschlands. Adressen und Auskunftsbuch, Leipzig 1912, s. 672 + VII s. reklam.
Abecedně řazená kniha obsahuje informace o zdravotnických zařízeních včetně sanatorií, blázinců, vojenských a vězeňských lazaretů atd. atd. Například v Poznani v roce 1912 žilo 143 290 obyvatel. Bylo zde 143 lékařů a 14 lékáren a 48 různých zdravotnických zařízení. Např. městská nemocnice, která byla ve vlastnictví města. Měla 633 lůžek. Kromě lékařů, kteří jsou rovněž jmenovitě uvedeni, je zde informace o zaměstnání 31 ošetřovatelek, 65 ošetřovatelů a 31 sester Červeného kříže. Židovská nemocnice měla 88 lůžek a vedl ji Hermann Elkes. Pracovali zde Dr. Rosenstein, Dr. Caro, Dr. Salomon, zdravotních sester bylo 10. Existovala ještě jedna židovská nemocnice Salomonovy nadace. Byl zde starobinec pojmenovaný po nadaci hraběte Tadeusze Gorczyńského nebo oční klinika doktora Stasińského s 9 lůžky. Tyto informace jsou uvedeny pro 58 lokalit v Poznaňském vojvodství a 24 v Bydhošťském vojvodství. V samotném Gdaňsku bylo 57 podobných zdravotnických zařízení. V Sopotech bylo podle adresáře 19 tisíc obyvatel a 19 lékařů a 2 lékárny. Zdravotnické středisko fungovalo od 1. VI. do 31. XI. Lázeňská taxa činila 15 marek a pro rodiny 30 marek. 20 tisíc lidí navštěvovalo lázně ročně. Pracovalo pro ně 9 lékařů. V Sopotech bylo také Baltské sanatorium a 3 další zařízení. V celém Gdaňském regentství fungovala podobná zařízení v dalších 20 městech. V Kwidzyňském regentství jich bylo 42, např. v Chelmnu s 1 200 obyvateli bylo 8 lékařů a 2 lékárny. Posádkový lazaret: 30 lůžek, 1 von Horerův vojenský lékař a 4 zdravotní sestry. Existovala také nemocnice svatého Vincence, kterou vedly jeptišky. Měla 280 lůžek. Na tom nejmenším mohlo být hospitalizováno 14 osob.
Ve Slezsku bylo zdravotnictví zastoupeno v okresech Vratislav, Legnica a Opole. Celkem se jednalo o více než 200 měst a obcí. Například v Opolí bylo 33 900 obyvatel, 24 lékařů a 4 lékárny. Byly zde 4 instituce včetně soukromé nemocnice svatého Adalberta s 220 lůžky. Působilo zde 50 sester františkánského řádu. Jsou zde uvedena všechna sanatoria existující v té době v Sudetech a v celém Slezsku.
Kromě toho jsou uvedeny i lokality z královéhradeckého, gąbinského regentství. Celkem jich je 90. Většina z nich se po roce 1945 stala polskými. Olsztyn měl 27 422 obyvatel, 31 lékařů a 3 lékárny. Bylo zde 9 ústavů, z nichž největší byl v Kortowe. Měl 1 024 lůžek, odpovídající počet lékařů a až 16 zdravotních sester. Stejné informace pocházejí z měst západního Pomořanska.
Pevná vazba, plátno, odřené zlacené tituly, jinak sv. čb. VZÁCNÉ VYDÁNÍ.
