Romeyko Marian- Vzpomínky na Wieniawu a dobu římskou [první vydání].

Londýn 1969/ B. Świderski/ první vydání/ nakladatelská obálka, měkká s papírovým přebalem/ 14,5x21,5 cm/ str.324/ černobílé fotografie na samostatných stranách/ velmi dobrý stav, minimální poškození zadní strany obálky

"Wieniawa byl mimořádnou osobností. Oblíbenec a důvěrník Piłsudského, lanařený - jako z písničky - jako malovaný, milovaný krásnými ženami, opilecký bratr, "hrdina" různých hádek, které jeho přátelům přinesly spoustu problémů, prvotřídní vtipálek, ne špatný básník, prozaik a překladatel; konečně: diplomat, velvyslanec na jednom z nejcitlivějších míst zeměkoule v době vypuknutí druhé světové války a budoucí prezident Polské republiky. Podplukovník Romeyko, vojenský, námořní a letecký atašé v Římě v letech 1938-1940, kdy byl Bolesław Wieniawa-Długoszowski velvyslancem Polské republiky na Kvirinálu, o něm vykresluje zcela jiný obraz, než jaký byl dosud prezentován. Autor vzpomínek nebyl piłsudskijec, a dokonce ho od piłsudismu dělila značná propast ideologických rozdílů. Přesto si Wieniawa dokázal během několikaleté spolupráce získat Romeykovy sympatie a respekt. Dočteme se o tom dále v úvodu: "Úctu a přátelství, které jsem k Wieniawovi choval, prokážu jeho památce nejjednodušší službu, když nestranně zprostředkuji vše, co jsem o jeho životě a smrti věděl." Tato smrt, sebevražda, byla znepokojivou záhadou, kterou se snažili různě vysvětlit, snad i záměrně odvést pozornost od jejích skutečných příčin. Osud tomu chtěl, že se autorovi pamětí podařilo dostat ke skutečnému zdroji Wieniawovy tragédie až v New Yorku, a to ještě na konci války. Wieniawa se nerozloučil se svým životem ve stavu duševního zmatku nebo šílenství, ale vědomě, klidně a s přípravou. Romeyko odhaluje senzační pozadí tragické smrti." [poznámka vydavatele]