SLOVNÍK VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ
VÝTVARNÍ UMĚLCI VARŠAVSKÉHO OKRESU ZPAP 1945 - 1970
BIOGRAFICKÝ SLOVNÍK
Varšavský okres ZPAP Varšava 1972, s. 716, formát 33 x 18 cm, tloušťka cca 3 cm, náklad 5000 výtisků.
PEVNÁ PLÁTĚNÁ VAZBA S PŘEBALEM
Biografické skici cca 2600 umělců. Četné ilustrace v textu.
Evidence umělecké činnosti je pro výtvarnou obec důležitým tématem a provází ji pochopitelný zájem. Kromě nejvýznamnějších umělců, jejichž tvorba je zaznamenána a jejichž činnost je charakterizována v monografiích, zůstává dílo většiny umělců, tvořící ucelený obraz vývoje národní kultury, bez viditelného záznamu; smrt umělce nejčastěji navždy uzavře historii jeho života a díla. Svaz výtvarných umělců dosud neměl k dispozici archiv dokumentace děl jednotlivých umělců a pokusy o zlepšení této situace byly omezeny nedostatkem prostředků a organizačních kapacit. Představenstvo varšavské oblasti se rozhodlo znovu apelovat na hluboké pochopení společenských potřeb a velkorysost, která je pro varšavskou výtvarnou komunitu charakteristická. Naprostá většina členů distriktu podpořila myšlenku Slovníku výtvarných umělců OW ZPAP a rozhodla se zachovat další dobrovolné příspěvky, které se dosud vybíraly na realizaci varšavského Domu výtvarného umělce, aby se z těchto prostředků mohlo začít vydávat dílo. Varšavské politické a městské orgány ocenily důležitost a společenský význam iniciativy umělců, vzaly ji pod svou ochranu a kvalifikovaly publikaci jako varsavianum a Stołeczna Rada Narodowa se rozhodla společně nést náklady na její realizaci.
Předkládaná kniha, která obsahuje soupis všech členů varšavského okruhu a biografické poznámky přibližně 2 600 umělců, je výsledkem více než tříleté práce. Zpracování přehledů bylo svěřeno týmu významných historiků umění pod vedením profesora Juliusze Starzyńského, ředitele Institutu umění Polské akademie věd. Získané posudky umožnily opravit řadu chyb a doplnit nedostatky a přes řadu kritických připomínek bylo dosaženo celkově pozitivního hodnocení publikace. Jejím účelem je poskytnout veřejnosti informace o umělcích spjatých s varšavským obvodem ZPAP v letech 1945-1970, o charakteristice jejich zájmů a tvorby, jejichž rozmanitý charakter a působení jsou významným přínosem pro kulturní život naší země. Kritériem pro sestavení hesel ve Slovníku byla prokazatelně doložená příslušnost k OW ZPAP v průběhu 25 poválečných let. Do Slovníku jsou proto zahrnuti jak dlouholetí a současní členové ZPAP, tak i ti, jejichž členství bylo omezeno datem přestupu do jiných okresů nebo datem úmrtí. Vzhledem k charakteru publikace a průběhu redakčních prací nemohli být do Slovníku zařazeni členové přijatí do ZPAP později než v polovině roku 1969. Existuje také skupina umělců, jejichž biografické poznámky nebyly sestaveny z důvodu nemožnosti navázat s umělcem kontakt nebo proto, že odmítl spolupracovat.
Základním zdrojem informací, které byly použity pro sestavení biografických poznámek, byl dotazník vyplněný umělcem. Obsahoval 34 otázek, které široce a komplexně analyzovaly umělcovu tvůrčí siluetu a profesní činnost. Úkolem redakčního týmu bylo vybrat zprávy podřízené poznámkovému aparátu a ověřit a upřesnit fakta uvedená v dotazníku. Životopisné dotazníky obsahovaly pevné rubriky, jejich vyplnění však nebylo povinné, umělec měl právo na výběr informací, proto se mezi poznámkami objevují určité nesrovnalosti. Absence některých rubrik v obecně přijatém schématu může být důsledkem volby autora. Schválení obsahu poznámky bylo podmínkou pro její zařazení do publikace. Zvláštní pozornost byla věnována shromažďování materiálu o zemřelých umělcích. Byly využity dostupné archivní dokumenty, encyklopedie, katalogy a další publikace, přičemž tyto zdroje byly doplněny o rodinné kontakty a údaje poskytnuté žijícími kolegy. Poznámka začíná uvedením profesní specializace umělce, která byla určena umělcem, přičemž za kritérium byl brán primární obor umění. Následuje datum a místo narození nebo úmrtí.
Zavedení rubriky "cesty" mělo doplnit a rozšířit poznatky o zdrojích tvůrčí inspirace. S vědomím relativity těchto vlivů se nicméně předpokládalo, že jakékoli rozšíření informací o umělci je vhodné.
Podrobný výčet tvůrčích oblastí umělce, případně doplněný o uvedení techniky, materiálu a námětu, jakož i chronologicky o profesní, pedagogické či společenské aktivity, je obsažen v dalším podtitulu "tvorba a aktivity". Tato část je rozšířena o ukázky děl, které poskytují informace o vybraných umělcových úspěších. Jsou zde uvedeny názvy nebo název účinku tvůrčí činnosti, pokud možno v časové posloupnosti, které jsou řazeny podle konkrétních oborů. Oba tyto úzce propojené oddíly ukazují, jakými cestami a do jaké hloubky zasahuje výtvarná komunita do různých oblastí života.
Zvláštní význam, který umělci přikládají zveřejňování svých děl prostřednictvím samostatných a skupinových výstav, byl důvodem pro odklon od původního záměru omezit počet výstav na příkladných pět. U skupinových výstav se uvádí datum, název výstavy a místo konání. U individuálních výstav je uvedeno pouze datum a místo konání, čímž je zdůrazněna skutečnost, že díla byla zveřejněna, přičemž název je vynechán v důsledku typu praktikovaného oboru.
Dále jsou uvedena všechna ocenění, vyznamenání a ocenění, na která si umělec činí nárok, přičemž se s nimi zachází jako s výrazem úspěchu a doplněním celkového pohledu na umělcovu činnost a uměleckou aktivitu. Při výčtu cen a vyznamenání před rokem 1939 je uveden také název oceněného díla, pokud jsou tyto informace k dispozici.
Proces, jakým se umělecká díla dostávají k institucionálním a individuálním kupcům, je uveden v oddíle "sbírky". Jsou zde zahrnuty především sbírkotvorné instituce; uvedení soukromých sbírek je odrazem poptávky veřejnosti v tuzemsku i v zahraničí.
Obecnému záměru publikace, která nemá monografický charakter, je podřízena bibliografie, která není citována v plném rozsahu; zahrnuje pouze nejdůležitější nebo identifikovatelné písemnosti. Katalogy, které jsou přirozeným záznamem publikace díla prostřednictvím výstav, byly vynechány jako nepřinášející nové prvky.
Zařazení adresy na konec poznámek o žijících umělcích - podle obvyklých pravidel pro podobné publikace - bylo považováno za účelnou informaci pro publikaci pravděpodobně poměrně velkého rozsahu.
Jak již bylo uvedeno a jak napovídá název, hlavní oblastí působení umělců uvedených ve Slovníku je Varšava. Z tohoto důvodu je v textu dodrženo pravidlo, že vše, co se odehrálo mimo Varšavu, je označeno názvem daného místa/obce. V ostatních případech je název Varšava vynechán - s výjimkou informací, které vyžadují jeho uvedení z důvodu srozumitelnosti textu. Vzhledem k rozsahu této publikace bylo nutné používat zkratky, jejichž nevyhnutelné množství a četnost někdy brání srozumitelnosti textu. "Slovníček zkratek", který sestavil J. Paruch, byl použit při citování názvů institucí, spolků, organizací apod. Jsou zde také zkratky vytvořené pro účely naší publikace nebo běžně užívané zkratky běžných slov. Všechny zkratky použité v textu jsou uvedeny na konci knihy. Souběžně s obsahem je zpracován ilustrační materiál Slovníku čítající dva tisíce reprodukcí. Každý autor měl právo zařadit fotografii jednoho vybraného díla, ne všichni však tohoto práva využili; zvláštní úsilí bylo věnováno shromáždění ilustrací děl zemřelých autorů.
Takto koncipovaná publikace je záznamem činnosti varšavské umělecké komunity, ukazuje její přínos pro vizuální kulturu společnosti a shrnuje sumu poznatků potřebných dnes a užitečných pro budoucí výzkum. Realizace takto komplexní publikace v relativně krátkém čase varšavským obvodem Svazu polských výtvarných umělců byla možná jen díky obrovskému úsilí celého spolupracujícího týmu. Je povinností okresního předsednictva vyjádřit srdečné poděkování všem, jejichž pomoc přispěla ke vzniku Slovníku výtvarných umělců OW ZPAP. Předáním naší publikace do rukou čtenářů vyjadřujeme naději, že její příznivé přijetí bude očekávanou odměnou za naši práci.
SPRÁVNÍ RADA VARŠAVSKÉ OBLASTI SDRUŽENÍ POLSKÝCH VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ
STAV BDB-/ PĚKNÝ VÝTISK
