Sopoćko Janusz - Mój pluton [vzpomínky na polsko-bolševickou válku].

Varšava 1937/ Wojskowy Instytut Naukowo- Oświatowy/ nakladatelská vazba, měkká vazba/ 14x19,5cm/s.188/ černobílé fotografie v textu, rozkládací mapa za textem/ velmi dobrý stav-, na titulním listu a poslední straně zastaralá razítka knihovny. Původní nakladatelská obálka zachována! Neobvyklé.

Vzpomínky z polsko-sovětské fronty v řadách 1. velkopolského střeleckého pluku (55. pěší pluk Poznaňský) od června do prosince 1920.

Janusz Sopoćko - kvalifikovaný podplukovník polské armády druhé Polské republiky. Absolvoval Pavlovské vojenské učiliště v Petrohradě. Zúčastnil se první světové války. Bojoval u Rigy a v Podolí v 50. sibiřském střeleckém pluku a později proti bolševikům v kontrarevolučních formacích na Sibiři. Na bolševické frontě zůstal až do prosince 1920 u 55. pp. Za tyto akce byl vyznamenán Křížem za statečnost a povýšen do hodnosti četaře. Stal se posluchačem Vyšší válečné školy ve Varšavě a byl jmenován kvalifikovaným kapitánem. Od té doby byl zaměstnán na Generálním štábu polské armády. Napsal memoáry a také práce o koncepci výsadkových operací, a to jak z hlediska hromadných výsadků, tak i přesunu malých speciálních skupin, přičemž se snažil definovat strukturu takové jednotky, její bojové schopnosti a úroveň zásobování. Před rokem 1939 byl povýšen na podplukovníka. Ještě před koncem zářijového tažení se ocitl ve Francii, kde v roce 1940 bojoval v 1. granátnické divizi. Po porážce Francie překročil hranice do Švýcarska a byl tam internován. Po propuštění se ocitl v Anglii v 1. granátnické brigádě 4. DP, která se formovala ve Skotsku, a stal se v hodnosti podplukovníka zástupcem velitele brigády. Později byl členem Ústřední předpisové komise. Propuštěn z polských ozbrojených sil na Západě se zpočátku usadil ve Francii. Poté se přestěhoval do Švýcarska, kde zemřel.