Jedná se o výjimečné dílo, jediné svého druhu, a stojí za to seznámit čtenáře s autorem a okolnostmi, za nichž vzniklo. Szymon Syreński se narodil kolem roku 1540 v Osvětimi a zemřel roku 1611 v Krakově. Byl lékařem, botanikem a jedním z nejvýznamnějších polských bylinkářů. Studoval na krakovské akademii a na univerzitě v Padově, kde získal doktorát medicíny. Jako vědec hodně cestoval po Evropě, navštěvoval soukromé zahrady léčivých rostlin a čerpal ze znalostí starých mistrů. Trvalo mu 30 let, než sestavil svůj herbář. Sám jej začal vydávat v roce 1611 v krakovské příloze Mikolaje Loba, ale ještě téhož roku zemřel. Vykonavatel jeho poslední vůle Gabriel Joannicy zažaloval tiskaře, který tvrdil, že nedostal zaplaceno (smlouva se Syreniem byla pravděpodobně zničena), a odmítl rukopis vrátit.
Nakonec Joannicy, dvorní lékař Anny Vasy, získal rukopis zpět a požádal královnu o financování tisku. V roce 1612 svěřil dílo do oficíny Basila Skalského. Dokončení díla v roce 1613 umožnil dar Anny Vasy, která na něj získala peníze prodejem vlastních šperků. Bylo vydáno přibližně 1 000 výtisků herbáře a náklad byl v následujících letech téměř celý vyprodán. Tisk byl proveden gotickým písmem, běžně používaným v 16. a 17. století, ve variantě známé jako Polish Kraut. Ke konci 17. století se pro tisk začalo používat jiné písmo - kulatá kurzíva - a písmo se stalo lépe čitelným. Švábka se stala minulostí, stejně jako Syreniuszův herbář. V posledních letech se objevily studie odborníků, které ukazují, že mnohé rady obsažené ve starých herbářích o praktickém využití rostlin v lékařství neztratily nic ze své aktuálnosti. V důsledku toho došlo k oživení zájmu o staré herbářové poznatky, včetně tohoto díla. Výsledkem bylo vydání reedice herbáře, která je nyní dostupná na trhu.
Tento reprint však nemá šanci dostat se k tzv. průměrnému čtenáři kvůli "prvotnímu hříchu", tj. písmu, které umí přečíst jen málokdo, a pokud ano, čte ho pomalu.
Nakladatelství Krosno se pustilo do mimořádně ambiciózního podniku: vydat Syreniuszův herbář po transliteraci textu do moderní latinky ve verzi se současnou polskou diakritikou a moderním písmem. Vzhledem k časové náročnosti přípravy publikace a rozsahu díla bylo rozhodnuto o jeho vytištění v pěti samostatných svazcích, které odpovídají rozdělení textu do knih, jež autor provedl v původní verzi. Publikovaný text je téměř věrnou transliterací originálu.