WITKIEWICZ - NENASYCENIE cz.1-2 [kompletní]

WITKIEWICZ Stanisław Ignacy

NIENASYCENIE.

Román

Části 1-2 [kompletní]

Část 1: Probuzení, část 2: Šílenství

Varšava 1930, Dom Książki Pol. 8, s. 272, [4]; 343, [5], formát 13,5 x 19,5 cm

Vydáno 3 200 výtisků.

"Witkacyho román zobrazuje deformovaný, groteskní svět lidí posedlých nenasytností, směřujících k propasti".
Zdroj: "O metafyzice vnitřností. Witkacy: 'Nenasytnost'." Ewa Wodniak.

"Děj románu Nienasycenost se odehrává na konci 20. století, tedy z Witkiewiczova pohledu v daleké budoucnosti. Velmi zvrácený pohled. Vize, kterou kniha předkládá, se týká světa téměř živelně přeneseného z meziválečných reálií, jehož obraz je jednak: zveličen geopolitickými prognózami, jednak: reflektován z hlediska realizace výše zmíněných autorových myšlenek. Pokud jde o prognózy, Witkacy jako by se vysmíval katastrofickým názorům Dzieduszyckého a Znanieckého, módním v době vzniku románu, týkajícím se komunistického moru a hrozby asijské invaze do Evropy. Polsko je tedy zemí sevřenou mezi kladivem bolševické revoluce, která ovládla téměř celý svět, a kovadlinou postupující čínské armády, využívající drogu štěstí k zotročení dobytých zemí. Plán předvídatelného vývoje událostí na politické scéně však není ve Witkacyho románu tak důležitý jako samotné vykreslení nálady společenského života. Neboť tam, v barvitém a groteskním líčení umělecké bohémy žijící uprostřed banality všedního dne, doutná odraz této katastrofy, i když je těžké mluvit o katastrofě bez viditelné újmy.

Prostředí románu vykresluje Polsko jako zemi procházející "degenerací" a atrofií metafyziky. Vinu na takovém stavu nese přímo kino, tanec, sport, rozhlas a železniční knihovny, které udržují kulturu na úrovni masové zábavy, spotřebního produktu ke konzumaci, pohlcující jednoduché emoce proměněné ve schémata. Katastrofální stav uměleckosti však neznamená společenskou tragédii; zdá se, že v případě Witkacyho platí, že čím šťastnější jsou masy, tím horší je stav kultury. Cyklus dějin promítnutý do Witkiewiczovy historiografie má nepochybně kromě přirozené demokratizace kolektivních entit (postupné emancipace vědomí davu) za následek sebeurčení volby společnosti, která se z vlastní vůle podřizuje omamným procesům komercializace kultury a odmítá "nepohodlné" metafyzické city. Cena, kterou za to intelektuální a umělecké elity platí, je vysoká: izolace v lůně společnosti, ale zároveň role cirkusových klaunů, tj. umění jako pouť, umělec jako klaun."
Zdroj: Łukasz Badula, "Worek pomyj ze szczątkami ludzkości w tle" [prjodyk.republika.pl].

"Nienasycenie " je považováno za Witkiewiczův nejlepší román!

TĚŽKÁ OBÁLKA PLNÁ OBÁLEK. OBÁLKY OBKLOPENÉ SLOŽITÝM ZLACENÝM A SLEPOTISKOVÝM RÁMEČKEM. HŘBET SE ZLACENÝM NÁPISEM, RAŽBOU A ZLACENÝMI TITULY. MRAMOROVANÉ DESKY, OKRAJE STRÁNEK MRAMOROVANÉ STEJNÝM VZOREM. POVLEČENÁKARTONOVÁ OBÁLKA V JEDNOTLIVÉM VLASTNICTVÍ.

stav BDB/ DOBRÁ VYDÁNÍ, VYDAVATELSKÁVAZBA