Jerzy Kossak (1886 Krakov - 1955 tamtéž), Napoleon, 1921.

olej, karton, 48 × 59,8 cm
signováno a datováno l. d.: "Jerzy Kossak 1921".

Události Napoleonova tažení podněcovaly fantazii a Jerzyho Kossaka živě zajímaly. Představovaly neomezený zdroj inspirace a patřily k oblíbeným malířským motivům, jichž se autor ujal, o čemž svědčí četné realizace tohoto námětu v jeho díle. Obrazy věnované napoleonské epopeji začal Jerzy Kossak malovat kolem roku 1910, přičemž nejvíce jich namaloval ve dvacátých letech 20. století. Tehdy vznikla nejlepší díla tohoto cyklu, velkoformátová, originální, komponovaná svépomocí podle vlastních představ. Na plátnech se objevily - abychom jmenovali alespoň některé - náměty jako např: "Napoleon v Samosieru čeká na konec útoku" (b.d.), "Pálení praporů před Napoleonem" (.b.d.), "Napoleonův přechod s holí přes Neris" (1924.), "Napoleon na ústupu z Ruska vjíždí na saních do hostince" (1926), "Napoleon se štábem přechází most" (1927), "Napoleon se štábem pozoruje armádu při přechodu Bereziny" (1929). K nejznámějším a nejoblíbenějším motivům patří "Vidění Napoleona na ústupu z Moskvy", které mělo několik verzí (např. skladby z let 1923 a 1927). Jerzyho fascinace Napoleonem a jeho velitelskými schopnostmi během bitvy je patrná i z korespondence Wojciecha Kossaka, který v roce 1924 žertem napsal své ženě: "(...) Jaké pěkné věci páchá Coco [mazlivý výraz, kterým Wojciech nazýval svého syna] a jaké starosti si vymýšlí pro Napoleona?". ("Wojciech Kossak. Listy do żony i przyjaciół (1883-1942)", díl II: lata 1908-1942, vybírá a sestavuje. K. Olszański, Kraków-Wrocław 1985, s. 332). Jerzy Kossak pokračoval v malířských tradicích svého dědečka Juliusze a otce Wojciecha a takříkajíc zápasil s dědictvím, které na něm spočívalo.