Rozměry: 40 x 50 cm
signováno, datováno a na l. napsáno: "1987 Henryk Waniek OCTAVE II".
Životopis
V roce 1964 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Krakově, na Fakultě grafiky v Katovicích. V letech 1965-66 působil jako hostující vědecký pracovník na katedře dějin umění Jagellonské univerzity. V tomto období se také zapojil do činnosti DKF "Kino-oko", založeného studenty Akademie výtvarných umění, jehož předsedou se stal v roce 1966. Během studií se seznámil s malíři fantaskně-magického zaměření Barbarou a Henrykem "Fantazos" Ziembickými. Připojil se také ke skupině Oneiron, která vznikla v roce 1967 a byla známá také jako Liga duchovních vhledů[1]. Členové této skupiny se obraceli k magii a alchymii, stejně jako k filozofii a náboženství Dálného východu. Snažili se proniknout do tzv. změněných stavů vědomí a umělecky je využít. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století pořádali pravidelná sezení, natáčeli filmy a vydávali (ve dvou exemplářích) časopis kolující po domácnostech a malířských ateliérech s názvem Nové nepředstírané písmo v obrazech. Měl podobu složky, do níž H. Waniek a A. Urbanowicz vkládali rukopisy, strojopisy, kresby, fotografie a nahrávky. V roce 1970 získal diplom z plakátové tvorby u profesora Tadeusze Grabowského a z umělecké grafiky u profesora Andrzeje Pietsche. Po ukončení studia krátce působil na Státní střední výtvarné škole v Katovicích jako učitel výtvarné výchovy a na katedře výtvarné výchovy těšínské pobočky Slezské univerzity (1976-78) jako lektor. V roce 1976 získal stipendium italské vlády na pobyt ve Florencii a v letech 1976-77 stipendium Kosciuszkovy nadace v New Yorku. Věnuje se surrealistické malbě. Své vize realizuje v tradiční olejomalbě, ale také kreslí, vydává grafiky a plakáty a příležitostně navrhuje kulisy pro divadelní hry. Díla slezského umělce byla vystavena na více než 100 skupinových výstavách, je také autorem více než 100 samostatných výstav.
