akryl na plátně, strany malované černou barvou 100x100
certifikát pravosti, signováno na zadní straně
Michał Jędrzejczak ( Michu )
Narozen v roce 1971 v Lodži
Malíř, fotograf, designér a tvůrce šperků a někdy i interiérových prvků.
Mé dobrodružství s uměním začalo fotografií, kterou jsem se učil na Střední pomaturitní škole designu a reklamy v Lodži , pod vedením lektorů z Lodžské filmové školy.
Fotografie a obraz - zachycení okamžiku a jeho zastavení v obrazech je mou vášní, a to téměř od dětství . Vždy mě bavilo zachycovat obrazy, okamžiky a přenášet je na povrch papíru . Vždy mě bavila kompozice, forma a zároveň přenášení emocí, útržků života a jejich uzavírání do snímků.
Myšlenka malovat a měnit formu vyjádření vlastních pocitů mě provází již mnoho let.
Maluji abstraktní obrazy, které dávají divákovi možnost volné interpretace. Maluji abstraktní obrazy, které umožňují divákovi popustit uzdu své fantazii a přizpůsobit obraz vlastním prožitkům, touhám a představám.
V mých dílech dochází k mnohovrstevnatosti a objevování nových rovin , barev, záblesků.
Vše jako v životě , který není černobílý , není plochý a jednorozměrný .
Ve svých obrazech se snažím ukázat, že v nich každý může vidět svůj Život. Někdy složité , měnící se , přecházející z jedné barvy do druhé . Někdy plynule a bez jasných hranic , a někdy ostře a definitivně se silnými kontrasty plynoucími klidně , bez ohledu na charakter .
Jasné hranice v mých obrazech - okamžiky přechodu do jiného charakteru , výrazu , řádu , nejsou ničím jiným než obrazem Života . Někdy velmi komplikovaného , který se v určitém okamžiku dramaticky mění a přechází do nové reality . Skutečnost buď zcela odlišnou, nebo obsahující vzpomínky na minulé okamžiky, které se skrývají za novým životem .
Malování je pro mě o zachycení okamžiků , o zaznamenání "momentů". , rozkládání reality na drobné prvky .
Malování je pro mě jako fotografování myšlenek a zastavení se někdy v procesu tvorby , protože se ukáže, že to, co v daném okamžiku vzniká na plátně, je už přesně to, co chci ukázat, nebo něco, co by se už nemělo měnit, aby se to nepokazilo .
Rád bych každému divákovi svých obrazů dopřál ... svobodu.
Svobodu vidět, cítit a dělat to, co chci já. Proto mé obrazy nemají konkrétní názvy , ale jsou pouze určitým označením , někdy slovem nebo slovním spojením spolu s kódem , které otevírá možnost vlastní interpretace , aniž by diváka hned na začátku uzamklo do konkrétní vize .
Barva , vrstvy , hranice a změny a přechod z jedné reality do druhé ... to jsou mé abstrakce.
