Tadeusz BORUTA, "Spowita"

75x45, olej na plátně, 1997

(Narozen 1957 v Krakově)

V letech 1977-1979 studoval na krakovské Technické univerzitě, v letech 1979-1983 na Akademii výtvarných umění Jana Matejky v Krakově (diplom získal v ateliéru Stanisława Rodzińského a Zbyluta Grzywacze) a v letech 1981-1984 na Papežské teologické akademii v Krakově. Během svých studentských let byl účastníkem akademického kaplanství Beczka.

Ve svých obrazech se často věnoval náboženským tématům, včetně pašijových. V 80. letech se účastnil hnutí nezávislé kultury. V roce 1984 získal Cenu Výboru nezávislé kultury "Solidarność" na výstavě "Kolem grafiky", v roce 1985 1. cenu během 1. celostátního bienále mladých "Droga i Prawda", v roce 1988 Uměleckou cenu mladých za rok 1987.

Byl počítán k proudu tzv. krakovské figurace a vystavoval mj. společně s Grzegorzem Bednarskim. V roce 1996 vytvořil polychromii ve farním kostele v Lubeni a v roce 2001 ve farním kostele v Harbutowicích.

Byl autorem několika tematických výstav: "K osobě" (1985), "Všechny naše každodenní záležitosti" (1987) v křížové chodbě dominikánského kláštera v Krakově, "Paschální tajemství" (1986) v kryptě kostela piaristů v Krakově, "Aus der der Schloss" (1986) v kryptě kostela piaristů v Krakově. Piaristického kostela v Krakově, "Aus der Metapher heraus" (1990) v Darmstadtu, "Cóż po artyście w czasie marnym" (1990) ve varšavské galerii Zachęta a v Národním muzeu v Krakově (1991), "I barbari nel giardino. Mostra di pittura di artisti polacchi" v Boloni (1998), "Generace '80. Nezávislá tvorba mladých lidí v letech 1980-1989" v Krakově (2010).

V letech 1998-2004 působil na Evropské akademii umění ve Varšavě. Od roku 2004 je spojen s univerzitou v Rzeszowě, kde vede ateliér monumentální malby, a od roku 2010 je vedoucím katedry malby na Fakultě umění. V roce 2003 obhájil doktorskou práci na Akademii výtvarných umění v Krakově a habilitoval se na Akademii výtvarných umění v Katovicích. V roce 2013 mu byl udělen titul profesora plastických věd.

Publikoval mimo jiné v časopisech Tygodnik Powszechny a Znak. Vydal knihy Szkoła Patrzenia (2003), O malowaniu duszy i ciała (2006), Figur-racja (2009).

V roce 2015 se stal národním aktivním členem Polské akademie věd a umění.

V roce 1996 obdržel Cenu Włodzimierze Pietrzaka. V roce 2001 mu byl udělen Zlatý kříž za zásluhy a v roce 2016 byl vyznamenán medailí Děkujeme za svobodu. V roce 2019 mu byla udělena medaile Per Artem ad Deum (Uměním k Bohu), kterou obdržel během výstavy Sacroexpo v Kielcích.

Jeho manželkou je malířka Aldona Mickiewiczová, s níž v letech 1992-1993 vytvořil sérii obrazů v bývalé kapli kláštera benediktinek v Monte San Savino.