Předmět dovezený ze zemí mimo EU v režimu dočasného použití. K prodejní ceně předmětu bude připočtena dovozní DPH ve výši 8 % z nabízené částky.
olej, plátno; 61 x 61 cm;
signováno, datováno a popsáno na zadní straně: FANGOR / M 90 / 1967;
na zadní straně vazby aukční a rámovací nálepky.
Provenience:
- (dar autora): soukromá sbírka, Maryland, USA.
- soukromá sbírka
- Bonhams, Londýn, 2018
- soukromá sbírka, Evropa
Bibliografie:
- Szydłowski S., Wojciech Fangor. 3 Rozměry. Retrospektiva. 3 Dimenze a retrospektiva, Centrum polského sochařství v Orońsku, Orońsko 2015.
- Katalog Raisonné, ed. Katarzyna Jankowska-Cieślik
Při pomyšlení na dílo Wojciecha Fangora je jeho prvním symbolem často malířské ztvárnění kruhu s rozostřenými, "roztékajícími se" okraji. Iluze vlnění vznikající v důsledku plynulého prolínání barevných tónů, stejně jako barevné kontrasty, rozdíly v intenzitě barev nebo velikosti forem, jsou charakteristické pro malířem vytvářený pojem "pozitivní iluzivní prostor", ale také pro širší pojem op-art, jehož je Wojciech Fangor jedním z předchůdců. Optická iluze byla spojena s použitím tzv. techniky sfumato, spočívající v rozostření obrysu a rozmazání jakéhokoli detailu. Výsledkem byl dojem, že obraz vystupuje z roviny plátna. Tento způsob zpracování díla vnáší do obrazu určitou optickou dezorientaci pro diváka: plynulost výsledné formy neposkytuje jasný referenční bod, a způsobuje tak narušení vnímání a silně individuální poznávací dojmy.
Vizionářský byl autorův přístup k prostoru jako umělecké kategorii, který překračuje rámec obrazu, jeho námětu či použité techniky a upozorňuje na vztah mezi uměleckými objekty. Prostor mezi nimi se stal podnětem k uměleckému zkoumání. Pro recepci uměleckého díla se stal důležitým také rozměr času a zdůraznění role pozorovatele nejen při interpretaci, ale i při svébytném zásahu do prostoru uměleckého objektu. Experimentální projekty zahrnující prostor, barvu a diváka nastavily umělkyni inovativní cestu v současném konceptuálním umění. Fangorovo pozorování vztahu mezi kategoriemi prostoru a času v malířském díle souviselo se zkušeností z architektonických projektů, na nichž se podílel. Na počátku padesátých let začal spolupracovat se slavnými architekty: Oskar Hansen, Zbigniew Ichnatowicz, Jerzy Sołtan a Stanisław Zamecznik, kteří malíře zaujali zejména tématem prostoru jako uměleckého materiálu.
Nabízené dílo patří vzhledem k datu vzniku, použité technice a kompoziční formě do kánonu autorovy malby. Jak napovídá iniciála v názvu díla, vzniklo v americkém Madisonu, kde se malíř usadil a sedmnáct let vyučoval umění na Fairleigh Dickinson University. Přestože geometrickou figuru kruhu Fangor ochotně používal, nejednalo se o jednotně replikovaný vzor. Při porovnávání těchto umělcových kompozic upoutá pozornost pestrost barev nebo jejich monochromatičnost, odlišnosti v pozadí nebo vyplnění či absence středu figury. Pro obraz "M90" je charakteristické zobrazení centrální části postavy v intenzivní, homogenní barvě a tlumené, kontrastní pozadí. V kompozici je skvěle patrný průnik barevných tónů a efekt "pohyblivé", iluzivní roviny.
Šedesátá léta 20. století, z nichž pochází popisované dílo, byla obdobím významných umělcových výstav po celém světě. Příklady samostatných výstav se uskutečnily v Institutu současného umění ve Washingtonu (1962), v pařížské Galerii Lambert (1963) nebo v newyorské Chalette Gallery (která také prodávala malířovy objekty). Fangorovo dílo bylo možné vidět na skupinových výstavách mimo jiné v newyorském Muzeu Solomona R. Guggenheima (1964), na výstavě "The Respansive Eye" v Muzeu moderního umění v New Yorku (1965) a v roce vzniku obrazu v Carnegie Institute v Pittsburghu v Pensylvánii.
