Pěkný výtisk prvního ročníku vikářských grošů ze srpna III.
Polští králové, přesněji August II. silný a August III. saský, se jako sascí kurfiřti v některých případech (již ve 14. století) stávali zástupci (z hlediska správy) císaře Svaté říše římské. K tomu docházelo, když císař zemřel na dobu tzv. interregna. August III (Fridrich August II) byl místodržícím dvakrát - v letech 1740 až 1742 (po smrti císaře Karla VI.) a v roce 1745, kdy zemřel císař Karel VII. Sascí kurfiřti jako vikáři zanechali v polské numismatice významnou stopu své činnosti, k níž jistě patří i ražba mincí zahraničních polských panovníků. Tato stopa je však mnohem výraznější u mincí Augusta III, který je emitentem většího počtu (odrůd) vikariátních mincí. Na vikariátních mincích ražených v letech 1740 až 1742 (ale také v roce 1745) v mincovně v Drážďanech používal ve své titulatuře také výraz REX POL. Z doby prvního interregna v Říši pocházejí groše, dvougroše, půltolary, tolary (včetně dvojtolarů) a dukáty.
Averz zdobí královské poprsí vpravo obklopené nápisem D(ei) : G(ratia) : FRID(ericus) : AUGUST(us): REX : POL(oniarum) : DUX : SAX(oniae) : ARCHIMARESCHALL ET ELECTOR.
Reverzu dominuje dvouhlavý orel (v jeho těle je umístěn štít erbu) obklopený nápisem IN PROVINCIIS IVR SAXON PROVISOR ET VICARIUS 1740. Bystré oko může rozeznat i vyobrazení Řádu bílé orlice.
Stříbro, hmotnost 1,8 g, průměr 21,2 mm.
