1/8 statera, (cca 1. stol. př. n. l.); Av: hladký reliéf; Rw: ...

Boi, 1/8 statera, (cca 1. stol. př. n. l.); Av: Hladký výčnělek; Rw: Tři obloukovitá žebra, směřující konvexitou ke středu mince, ze dvou z nich vybíhají po dvou rovnoběžných žebrech, celek pokryt drobnými ztluštěninami; Paulsen 707-710 (revers), Rudnicki WN 2009(2), obr. 1; zlato, 9,5 mm, 0,82 g; krásný a vzácný typ mince.
Původní sídla Bójů, etnické frakce Keltů, se pravděpodobně nacházela mezi Rýnem, Mohanem a Dunajem. Jejich název můžeme v závislosti na dialektu přeložit jako "bojovníci" nebo "chovatelé dobytka".
Pod tlakem početných a mimořádně agresivních Germánů se dostali na území dnešních Čech a Moravy a později do Slezska.
Starověké písemné prameny zaznamenávají zvláštní politický útvar - Lužický svaz - tvořený mnoha keltskými kmeny v našich zemích. Této politické organizaci jsou připisovány keltské mince ražené v polských zemích.
České mincovnictví se rozvinulo v polovině 3. století př. n. l. a souviselo s makedonským vlivem, odkud byla převzata myšlenka i forma.
Zpočátku byly věrně napodobovány řecké mince, což pravděpodobně souviselo s vyplácením žoldu keltským bojovníkům za žold. V průběhu staletí se však styl od řeckých originálů značně odchýlil a stal se mnohem barbarštějším. To se projevilo například v deformaci obrazů nebo ve výběru vyobrazení. To vše vedlo k vytvoření stylu charakteristického pro Kelty, který je pro badatele a sběratele snadno rozpoznatelný.