Německo, Sasko, Fridrich August I. (polský král August II.), vikářský tolar (Speciesreichstaler) 1711, Drážďany

Av. Král na koni, ve zbroji, s plukem v pravé ruce, se stuhou a odznakem Dánského řádu slona; dole kartuše se znakem republiky.

Rv. FRID : AUG : REX ELECTOR ET VICARIUS POST MORT : IOSEPHI IMPERAT :, M D C X I-; iniciály mincmistra ILH a háček (Johann Lorenz Holland); tři podstavce pokryté slavnostními plášti: na levém koruna, žezlo a královské jablko Polska; na pravém kurfiřtská čepice a říšský meč (atribut úřadu říšského velkomaršála), na spodním věnec s nápisem.

Stříbro, 29,08 g, 44,8 mm. Czapski 4620; Kopicki 11110 (R3); Kahnt 283; Davenport 2655. Stav II-, lehké oděrky a drobné škrábance na pozadí. Mince sejmuta ze desky NGC s poznámkou: detaily AU.

Na základě Zlaté buly císaře Karla IV. z roku 1356, ustavující úřady Říše (Svaté říše), se po smrti císaře Josefa I. ujali moci v Německu dva místodržící: rýnský palatin Jan Vilém na jihu a polský král a kurfiřt saský August II (Fridrich August I.) na severu. Období interregna do zvolení nového panovníka (tím se stal Karel VI., král uherský a český a titulární král španělský) trvalo necelých šest měsíců. Význam úřadu vikáře byl spíše prestižní, každopádně dal podnět k ražbě celé řady znamenitých pamětních mincí saského kurfiřtství. Pozornost přitahuje pečlivě propracovaný portrét panovníka. Stejné ražby byly použity i pro ražbu 10 a 8dukátů a dvojtolarů. Koňský portrét byl obvyklý pro saské vikářské mince (od vikářství kurfiřta Jana Jiřího I. po smrti císaře Matyáše v roce 1619), ale nevíme, kdo byl tvůrcem této velmi zdařilé série, jediné z doby Augusta II.