Bronzová mince Sard z let 188-133 př. n. l., pocházející z období, kdy město bylo v hranicích Pergamonského království po uzavření Apamejského míru (188 př. n. l.), který ukončil římsko-syrskou válku.
Sardy, bývalé hlavní město Lýdie a sídlo králů z dynastie Mermnadů, zůstaly v helénistickém období jedním z nejdůležitějších center Malé Asie. Město je hojně doloženo v antických pramenech (včetně Hérodota, Strabóna a Polybia) a jeho nepřetržitá mincovní činnost od archaických dob až po římské období je dobře zdokumentována v numismatické literatuře a muzejních sbírkách.
Na reversu je zobrazen palcát ve vavřínovém věnci s legendou ΣΑΡΔΙ ΑΝΩΝ, což je etymologie slova "sardinský". Motiv palcátu naopak v řeckém světě odkazuje na Hérakla a objevuje se v ražbách mnoha měst v Malé Asii.
Řecko
Lýdie, Sardy, bronz 188-133 př. n. l.
Averz: Apollónova hlava vpravo
Reverz: palcát ve vavřínovém věnci
ΣΑΡΔΙ ΑΝΩΝ
Průměr 16 mm, hmotnost 3,68 g
