Stater, (asi 340-328 př. n. l.), Amfipolis; Av: hlava Apollina...

Makedonie, Filip II (359-336 př. n. l.) a jeho nástupci, statér, (asi 340-328 př. n. l.), Amfipolis; Av: hlava Apollóna ve vavřínovém věnci vpravo; Rw: jezdec v bidze vpravo, pod břečťanovým listem, v segmentu ΦΙΛΙΠΠΟΥ; Le Rider Amphipolis II, deska 76, položka 74, SNG Cop. 523; zlato, 18,4 mm, 8,50 g; velmi pěkná mince, s jasným mincovním leskem.
Filip II. nastoupil na makedonský trůn v roce 359 př. n. l. Během pouhých několika let za pomoci diplomacie, lsti a vojenské síly odrazil vnitřní i vnější hrozby. Pod svou autokratickou vládou sjednotil malé kmenové státy. Rozšířil armádu a zdokonalil bojovou taktiku používanou řeckou pěchotou. Díky tomu měl k dispozici obrovskou bojovou sílu - v krátké době dokázal zmobilizovat třicetitisícovou pěchotu a skvěle vycvičenou dvoutisícovou jízdu. Makedonská armáda početně i bojovou silou daleko převyšovala vojsko kterékoli řecké polis. Pouze spojené se mohly Filipovi postavit, zatímco jednotlivě byly bezmocné, a tak je Makedonci dobývali jednu po druhé.
Ústředním bodem odporu proti Filipovi byly Athény. Athéňané s beotickým kontingentem se v roce 338 př. n. l. střetli s makedonským vojskem u Cheroneje. Síly obou stran byly téměř vyrovnané, ale díky lepší taktice Filip zcela zvítězil. Bitva byla tak krutá, že elitní posvátné vojsko z Théb bylo pobito v pařezu a podle zpráv bylo zabito více než dvě stě padesát dobrých hoplítů. Na korintském mírovém kongresu v roce 337 př. n. l. všechny řecké polis s výjimkou Sparty uznaly nadvládu makedonského krále. Strany vytvořily Korintský svaz a poté se začaly připravovat na tažení proti Persii, které již vedl Filipův syn Alexandr III. zvaný Veliký. Filip byl totiž v předvečer výpravy na východ zavražděn během svatebních oslav své dcery Kleopatry.