Stefan Batory (1576-1586), denár 1582, mincovna Riga, vzácný
MINCE, KTERÁ SE V AUKČNÍM OBCHODĚ PRAKTICKY NEVYSKYTUJE
stříbro, hmotnost 0,39 g, průměr 14 mm
Literatura: Kopicki 8068 (R7), Kurpiewski 405 (R8), Tyszkiewicz 80 mk ve zlatě
Dne 28. listopadu 1561 podepsali rižský arcibiskup Vilém Hohenzollern, národní pán Gottard Kettler, livonské stavy a král a zároveň litevský velkokníže Zikmund August tzv. vilniuskou smlouvu, která podřizovala Inflantsko jako léno Litvě. Město Riga se však domnívalo, že by to nemuselo zajistit jeho zájmy, a požadovalo, aby se město podřídilo přímo koruně. S čímž Zikmund August souhlasil a stanovil pro město dvacetileté období svobody, které vypršelo již za dalšího polského krále (prvního kurfiřta) Stefana Batoryho. Vzhledem k ohrožení východních území Polska Ivanem Hrozným se město plně podřídilo moci polského krále a tento akt podepsal Štefan Bátory 15. ledna 1581, čímž si mimo jiné zajistil, že Riga bude mít právo razit mince s královským obrazem. A již v tomto roce opustily městskou mincovnu první "portrétní" groše a trojaky. Následujícího roku připravil rytec razidlo pro nejmenší rižskou minci, denár, rovněž s podobiznou krále a městským znakem. Jak se později ukázalo, byl to jediný denár ražený v Rize jako lenním městě Polska, navíc s portrétem krále, a někteří badatelé (Janusz Parchimowicz) jej považují za zkušební emisi. Je třeba upozornit na neuvěřitelnou řemeslnou zručnost rytce ze 16. století, zejména kvůli velmi malým rozměrům mince, asi 14 mm a hmotnosti 0,40 g. Na minci je také vidět, že je velmi kvalitní, protože je vyrobena z kvalitního kovu.
NA NUMISMATICKÉM TRHU SE JEDNÁ O RARITU.
Na polských aukcích se objevily dva nabídky PDA z roku 2013 - částka 32 000 zlotých a DA Marciniak z roku 2019 31050 zlotých.
