Jan Lebenstein, HORS DE PARADIS, 1977/1989

70,0 x 48,8 cm - kvaš, tušové pero, štětec, papír se strukturou plátna, sign. inkoustem p.d.: Lebenstein 77 [rozmazáno], dole: Lebenstein 89

Na rubu na olovu: Lebenstein | H... [nečitelné] de Paradis | 1989, na zadní straně vazby nálepka s názvem: Hors de paradis.



Dílo odkazuje námětem (Vyhnání z ráje) a způsobem malby na ilustrace ke knize Genesis z let 1987-1990, publikované v knize: (v této publikaci však není reprodukována), v knize Genesis v obrazech Jana Lebensteina, Oficyna Literacka, Krakov 1995.



♣ k vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočten poplatek vyplývající z práva autora a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - Autorské právo a práva s ním související (droit de suite).

Jan Lebenstein (Brest Litovsk 1930 - Krakov 1999) studoval v letech 1948-1954 malířství na Akademii výtvarných umění ve Varšavě u profesorů Eugeniusze Eibische a Artura Nacht-Samborského. V roce 1955 se zúčastnil výstavy ve varšavském Arsenalu. Během studií se přátelil s Mironem Białoszewským a v roce 1956 uspořádal svou první samostatnou výstavu v Divadle na Tarczynské ulici. V roce 1959 získal Grand Prix de la Ville de Paris na Prvním bienále mladých v Paříži a v témže roce se do Paříže přestěhoval natrvalo. Po sérii "kreslených figur" (na milimetrovém papíře) a "hieratických figur" z let 1955-1958 maluje sérii "osových figur" (1958-1962), které vystavuje v Paříži a v USA. Současně v roce 1960 začíná kreslit "karnety", jakési deníky, které v budoucnu poskytnou motivy použité v obrazech. V letech 1964-1965 maluje "Bestiář", sérii texturovaných archaických tvorů připomínajících prehistorické vykopávky. Hned poté do svých obrazů uvádí lidské a fantastické postavy, které rozehrávají výjevy, jež nejsou ani mytologické, ani snové, často prodchnuté erotikou. V roce 1970 navrhuje vitráže pro pařížské Centre du Dialogue. V roce 1971 získává francouzské občanství a v roce 1974 vytváří kvaše inspirované knihou George Orwella Farma zvířat. V letech 1976-1989 pracuje výhradně kvašem a pastelem, přičemž se věnuje mytologickým námětům a námětům z Bible: cykly ilustrací ke Knize Jobově (1979) a k Apokalypse (1986) v nových překladech Czesława Miłosze. V roce 1989 se vrátil k olejomalbě (cyklus "Pergamon"). Umělec získal mimo jiné Cenu Nadace Alfreda Jurzykowského v roce 1976, Cenu Muzea varšavské arcidiecéze v roce 1985, Cenu Jana Cybise v roce 1987.