Jerzy NOWOSIELSKI (1923-2011), Návrh ikonostasu pro řeckokatolický kostel v kryptě kostela Svatého Kříže ve Vratislavi, 1985

tužka, akvarel, papír; 44 x 40 cm;
sign. p. d.: J. Nowosielski (tužkou).
Jerzy Nowosielski je bezesporu jedním z nejslavnějších malířů 20. století, který po sobě zanechal na dva tisíce obrazů a nespočet kreseb. Umělec byl spjat s krakovským uměleckým prostředím, mimo jiné s okruhem pozdější 2. krakovské skupiny. Kromě malby na malířském stojanu se věnoval také monumentální malbě.
V jeho kompozicích je patrné, jak se statický obraz světa a člověka shoduje s filozofickými úvahami, které Jerzy Nowosielski podnikal jako teoretik a badatel mimo jiné o dějinách, světě, čase, prostoru, existenci - bytí, náboženství a vztahu jednotlivých otázek. Navzdory pramenům, z nichž autor čerpal, byl dalek toho, aby sám sebe nazýval mystikem, a dával přednost termínu mág, přičemž rozlišoval mezi pojmy zjevené náboženství a přirozené náboženství a magie, přičemž zdůrazňoval skutečnost, že i ta je sacrum: "A ani na okamžik mě nenapadne, že bych byl mystik. Nic takového. Na druhou stranu mě často napadá, že jsem mág. To znamená, že určitými úkony vyvolávám duchovní účinky".
Bibliografie: Mieczysław Porębski, "Metahistorie. Únos Evropy", in: Jerzy Nowosielski, [Varšava] 2003, s. 9-15.