80x80, akryl na plátně, 2023
B. 1968, Krakov
Žije a pracuje v Krakově. Malování je především její vášní a hlavním smyslem života. V současné době se zabývá pouze jím. Podle jejích vlastních slov. Malování nebo jakékoli oduševnělé umění je její životní láskou. Umělkyně je samouk a takto popisuje svou tvorbu: "K malování mě inspirují mé emoce, mé sny, hudba, která také maluje se mnou. a kouzlo barev, ve kterých se rozplývám, s nimiž se spojuji na své paletě, v každém obraze jsem přítomna v obdivu k barvám a k této krásnější části světa a života. Svá díla tvořím technikou akrylu na bavlněné plátno, někdy maluji i olejovými barvami na lněné plátno.
Inger - to je moje přezdívka, převzatá z knihy mého dětství, Andersenovy pohádky "Dívka, která šlapala chleba". Babička mi tuto pohádku často četla a jméno malé Inger mi tak krásně..... ale malá Inger neměla dobrý osud, protože když šla navštívit svou nemocnou matku, která ji nemohla vychovávat a dala ji do bohaté rodiny, Inger se postavila na bochník chleba, který nesla pro svou matku, položila ho na bláto, aby si neušpinila boty - za trest! náhle sklouzla do samotného pekla, kde podstoupila strašná pekelná muka. Z pekla ji vysvobodila až její umírající matka, která nad ní uronila jedinou horkou slzu, ale malá Inger už nebyla sama sebou, znovu se narodila jako ptáček, který za své předchozí vtělení Inger musel také - za trest! najít za svůj ptačí život tolik drobků, kolik je celý bochník chleba, a rozdat je ostatním ptáčkům, aniž by se sám nasytil, ptáček měl stále hlad, ale tento trest se mu podařilo splnit.
Teď už jsem velká holka a vím, že peklo z pohádky neexistuje, vím také, že jsem osvobozena od karmy předchozích inkarnací, protože ani ty neexistují, jsem osvobozena od všech trestů a karm, jsem už šťastná, proto pro vás maluji tyto obrázky a roznáším je po světě jako drobky ze svého bochníku chleba a dělím se o ně s vámi. Z kruté pohádky mého dětství zbyla jen jedna skutečná věc, to krásné jméno - Inger".
