Jacek Yerka, SZAFKARNIA, 1990

90,0 x 81,5 cm - akryl, plátno

podpis p.d.: JERKA 90

signováno na spodní liště tkalcovského stavu: JACEK JERKA | [...] | akryl, pod nálepkou galerie Wahl, vedle nápis olovem: JACEK JERKA | [...] | akryl. JERKA [obráceně]

na plavé 2 razítka povolující vývoz do zahraničí



Provenience:

- Obraz byl zakoupen v Galerii Alice a Boženy Wahlových kolem roku 1990 pro Muzeum evropského umění v Japonsku.

- Následně, po uzavření muzea, v soukromé sbírce v Asii.



Obraz byl vystavován a reprodukován:

- Japonská sbírka. Beksinski et al, Aukční dům Agra-Art, Varšava 2021, str. 139, 151 barevných il:

- Magické světy. Obrazy Jacka Yerka, Aukční dům Agra-Art, Varšava 5 VII - 3 IX 2022, str. 27 barevné il. kat. 8.



Kredenc byl královnou nábytku v jisté venkovské kuchyni. Žilo se na ní, kolem ní a v ní. Starala se o papíry, srážela mléko, cedila třešňovici, souhlasila s vařením, krájením a sekáním. Zkrátka pracovitý kus nábytku. Musela jsem ji portrétovat, a nejednou.

Jacek Yerka



♣ k vydražené ceně bude kromě jiných nákladů připočten poplatek vyplývající z práva autora a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - o autorském právu a právech s ním souvisejících (droit de suite).

Jacek Yerka (Toruň 1952, žije nedaleko Toruně) absolvoval v roce 1976 Fakultu výtvarných umění na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni.


Specializoval se na grafiku. Během studií se zúčastnil řady soutěží na plakáty, mj. u příležitosti 50. výročí Polského mysliveckého svazu (1. cena), tzv. festivalu znovuzrození (1. cena), olympijských her v Torontu, 50. výročí LOT a reklamy "Społem".

Krátce po získání diplomu získal 3. cenu na Bienále polského plakátu v Katovicích (1979). V této době se prosadil i na mezinárodní scéně. V roce 1978 zvítězil v soutěži s názvem "Palestina - popřená vlast", kterou pořádalo Irácké kulturní centrum v Londýně, a o rok později za plakát propagující rozvoj veřejné dopravy v Miláně.

Jeho práce byly vystaveny na Mezinárodním bienále sportu v Barceloně (1980, 3. cena), Mezinárodním bienále plakátu ve Varšavě (1981, 3. cena) a Bienále plakátu v Lahti (1983, 3. cena). V počátečním období své tvorby autor ojediněle vytvářel obrazy, mimo jiné pro malířskou soutěž Jana Spychalského v Poznani (dvakrát 3. cena). Po roce 1980 plakáty opustil a věnoval se výhradně malbě. Čerpá z precizních malířských technik vycházejících ze starých mistrů (Jan van Eyck, Hieronymus Bosch), ale především z vlastní bezbřehé fantazie a vytváří surrealistické kompozice, které obdivují zejména příznivci fantazie ve všech jejích podobách. Mimo jiné inspiroval autora fantasy Harlana Ellisona k napsání 30 povídek, které spolu s jeho obrazy tvoří publikaci "Mind Fields". 'Mind Fields', která získala v roce 1995 Světovou cenu fantasy. Úspěch alba vedl v roce 1998 k výstavě v galerii Morpheus v Beverly Hills. Stejné nakladatelství - "Morpheus International" - vydalo album "The Fantastic Art of Jacek Yerka". Umělec také spolupracoval na natáčení amerického filmu "Strawberry Fields", kde měla obrazy doprovázet hudba Beatles. Díla umělce - ceněného představitele fantastického směru - se nacházejí v mnoha polských i zahraničních soukromých sbírkách. Jacek Yerka vystavoval v zahraničí (např. v Galerii Hela Nebelung v Düsseldorfu v roce 1983) i doma - v Galerii OdNowa v Poznani (1975), v Galerii Grażyny Hase ve Varšavě (1980, 1982), v Galerii umění Alicji a Bożeny Wahlových (1990), v Hotelu Filmar v Toruni (2016), v DA Agra-Art (2022).

Jacek Yerka, Umělecký život
Můj umělecký život začal ve druhém ročníku Fakulty výtvarných umění na Univerzitě Mikuláše Koperníka. Zcela nečekaně (pro mě, mé kolegy i skupinu pedagogů) jsem vyhrál soutěž o plakát k 50. výročí založení Polského mysliveckého svazu. Získal jsem první cenu 450 zlotých, za kterou jsem si v knihkupectví KMPiK koupil velké Boschovo album a ještě větší album s Dürerovými grafikami.

Ve třetím ročníku studia jsem se zúčastnil plakátové soutěže u příležitosti takzvaného Festivalu znovuzrození, kterou jsem opět nečekaně vyhrál. Zde už byla cena vážnější a generál Jerzy Ziętek v Katovicích mi osobně blahopřál k úspěchu. Pomalu se ze mě začínal stávat lovec cen. Zúčastnil jsem se nejrůznějších plakátových soutěží: na sv. 1. máje, 22. července, na reklamu "Społem" (platili za nejlepší a slušně vytiskli mé velmi realistické a obtížně tisknutelné návrhy), na olympijské hry v Torontu, k 50. výročí polských aerolinií LOT, na rytířský turnaj na hradě Golub (organizátor mi slíbil cenu a já dodržel slovo - zdá se, že jsem byl jediným účastníkem té památné soutěže) a mnoha dalších, které si už přesně nepamatuji.

Abych neupadl do rutiny, účastnil jsem se také malířských soutěží Jana Spychalského pořádaných v Poznani; koncem 70. let jsem dvakrát získal 3. cenu. V roce 1978 jsem vyhrál soutěž pořádanou Iráckým kulturním centrem v Londýně na téma "Palestina - popřená vlast". Dostal jsem 1500 liber (1 libra byla 3,5 dolaru za kus), příjemnou prohlídku Iráku a podání ruky od Tárika Azíze (měl to být Saddám Husajn, ale ten právě prováděl čistky ve straně Baas).

V roce 1979 jsem také získal 3. cenu na Bienále polského plakátu v Katovicích. V roce 1980 jsem získal 3. cenu na Mezinárodním bienále sportu v Barceloně. V roce 1980 jsem také vyhrál soutěž v Miláně za plakát propagující rozvoj veřejné dopravy - v té době kosmicky vysoká cena, kterou jsem osobně přebíral, zatímco jsem stále pomaleji projížděl Alpami v malém Fiatu s prasklým těsněním pod hlavou. Získal jsem také třetí cenu na Mezinárodním bienále plakátu ve Varšavě v roce 1981 a na Bienále plakátu v Lahti v roce 1983.

Tím mé dobrodružství s plakáty skončilo; malování mě zcela vtáhlo. V roce 1995 získala moje kniha Mind Fields, kterou v USA vydal James Cowan ve spolupráci s Harlanem Ellisonem, cenu World Fantasy Award. To vedlo k výstavě v Los Angeles v roce 1998 v galerii Beverly Hills. V roce 2011(?) uspořádala společnost NVIDIA celosvětovou soutěž v počítačové grafice inspirovanou mými obrazy. Vítězná práce se mi natolik líbila, že jsem podle ní vytvořil "Třetí den stvoření". Historie mých samostatných výstav je krátká a vyplývá z povahy mé práce. Obrazy jsou časově náročné a většina z nich najde kupce dříve, než se zhmotní myšlenka na další výstavu.

Několika se to však podařilo:


Janu Malikovi v roce 1975 v Galerii Od Nowa v Poznani - šest velkých obrazů, celou svou tehdejší tvorbu, jsem nesl na chodbě vlaku do Poznaně a celou dobu jsem dával pozor na cestující, kteří se mezi nimi mačkali; na vernisáži jsem však měl skvělý rozhovor s profesorem Tadeuszem Brzozowským, který mě uklidnil, že mám malovat po svém a na nikoho se neohlížet;
Grażyna Hase v letech 1980 a 1982 ve své atmosférické galerii na Marszałkowské ulici ve Varšavě;
Hella Nebelung v roce 1983 v galerii Hella Nebelung v Düsseldorfu;
Alicja Wahl v roce 1990 ve své autorské galerii v polském Žoliborzu;
James Cowan v roce 1998 v galerii Beverly Hills v Los Angeles;
Wiesi Zyla ve foyer hotelu "Filmar" v Toruni (pouze grafiky) v roce 2016;
Konrad Szukalski v roce 2012 v galerii aukčního domu Agraart.


Nemohu zapomenout na mosaznou Kateřinu v Toruňské síni slávy před Dvorem Artus, kde jsem v letní podvečer roku 2008 promluvil ke shromážděnému davu. Maluji stále a snažím se přicházet s novými nápady nebo oprašovat staré, které se mi kdysi nepodařilo realizovat kvůli technickým nebo mentálním nedostatkům.