Jacek Yerka, KOSMICKÁ STODOLA, 2003

47,5 × 59 cm – pastel, kvaš, papír

signováno vpravo dole: Yerka 03

♣ Droit de suite: ♣ K kupní ceně bude připočítán dodatečný poplatek vyplývající z práva autora a jeho dědiců na odměnu v souladu se zákonem ze dne 4. února 1994 o autorském právu a právech souvisejících (droit de suite).

Jacek Yerka (Toruň 1952, žije v Borach Tucholskich) absolvoval v roce 1976 Fakultu výtvarných umění Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni.

Specializoval se na grafiku. Během studií se účastnil mnoha soutěží věnovaných plakátovému umění, mj. u příležitosti 50. výročí Polského loveckého svazu (1. cena), tzv. Svátku obrody (1. cena), olympijských her v Torontu, 50. výročí společnosti LOT či v reklamách na „Społem“.
Krátce po získání diplomu získal 3. cenu na Bienále polského plakátu v Katovicích (1979). V té době se prosadil i na mezinárodní scéně. V roce 1978 vyhrál soutěž s tématem „Palestine – homeland denied“, kterou pořádalo Irácké kulturní centrum v Londýně, a o rok později soutěž o plakát propagující rozvoj veřejné dopravy v Miláně.
Jeho díla byla vystavena na Mezinárodním bienále sportu v Barceloně (1980, 3. cena), na Mezinárodním bienále plakátu ve Varšavě (1981, 3. cena) a na Bienále plakátu v Lahti (1983, 3. cena). V počátečním období své tvorby malíř zřídka maloval obrazy, mimo jiné pro posenskou malířskou soutěž jménem Jana Spychalského (dvakrát 3. cena). Po roce 1980 opustil plakátové umění a zcela se věnoval malířství. Na základě precizní malířské techniky, inspirované starými mistry (Jan van Eyck, Hieronymus Bosch), ale především na své vlastní, neomezené představivosti, vytváří surrealistické kompozice, které obzvláště obdivují milovníci fantazie ve všech jejích podobách. Inspiroval mimo jiné autora fantasy Harlana Ellisona k napsání 30 povídek, které spolu s umělcovými obrazy tvořily publikaci s názvem „Mind Fields“, oceněnou v roce 1995 cenou World Fantasy Award. Úspěch alba vyústil v výstavu v Morpheus Gallery v Beverly Hills v roce 1998. Stejné nakladatelství – „Morpheus International“ – vydalo album „The Fantastic Art of Jacek Yerka“. Umělec také spolupracoval na produkci amerického filmu „Strawberry Fields“, kde měly obrazy doprovázet skladby Beatles. Díla tohoto umělce – uznávaného představitele žánru fantasy – se nacházejí v mnoha polských i zahraničních soukromých sbírkách. Výstavy Jacka Yerky se konaly v zahraničí (mj. v Hela Nebelung Galerie v Düsseldorfu v roce 1983) i v Polsku – v Galerii OdNowa v Poznani (1975), v Galerii Grażyny Hase ve Varšavě (1980, 1982), v Galerii umění Alicji a Bożeny Wahlových (1990), v hotelu Filmar v Toruni (2016) a v DA Agra-Art (2022).
Jacek Yerka, Umělecký život
Můj umělecký život začal ve druhém ročníku studia na Fakultě výtvarných umění Univerzity Mikuláše Kropila v Toruni. Zcela nečekaně (pro mě, mé kolegy i učitele) jsem vyhrál soutěž o plakát k 50. výročí Polského loveckého svazu. Získal jsem první cenu ve výši 450 zlotých, za kterou jsem si v knihkupectví KMPiK koupil velký album s díly Bosche a ještě větší album s grafikami Dürera.
Ve třetím ročníku studia jsem se zúčastnil soutěže o plakát k takzvanému Svátku obrody, kterou jsem opět nečekaně vyhrál. Tentokrát byla cena významnější a generál Jerzy Ziętek mi v Katovicích osobně poblahopřál k úspěchu. Pomalu jsem se začal měnit v lovce cen. Účastnil jsem se všech možných plakátových soutěží: k 1. květnu, 22. červenci, v rámci reklamy na „Społem“ (platili nejlépe a mé velmi realistické a tiskově náročné návrhy tiskli poměrně slušně), k olympijským hrám v Torontu, k 50. výročí LOT, k rytířskému turnaji na zámku v Golubu (zde mi organizátor slíbil výhru a slovo dodržel – zdá se, že jsem byl jediným účastníkem této památné soutěže) a k mnoha dalším, na které si už přesně nevzpomínám.
Abych neupadl do rutiny, účastnil jsem se také malířských soutěží pojmenovaných po Janu Spychalském, pořádaných v Poznani; na konci 70. let jsem tam dvakrát získal třetí cenu. V roce 1978 jsem vyhrál soutěž pořádanou Iráckým kulturním centrem v Londýně pod heslem „Palestine – homeland denied“. Získal jsem 1 500 £ (1 £ měl hodnotu 3,5 $), příjemnou cestu po Iráku a potřesení rukou od Tarika Azize (měl to být Saddám Husajn, ale právě prováděl čistky v baasistické straně).
Získal jsem také třetí cenu na Bienále polského plakátu v Katovicích v roce 1979. V roce 1980 jsem získal třetí cenu na Mezinárodním bienále sportu v Barceloně. Také v roce 1980 jsem vyhrál soutěž v Miláně na plakát propagující rozvoj veřejné dopravy – cenu, která byla na tehdejší dobu astronomicky vysoká, jsem si převzal osobně, když jsem jel malým Fiatem s prasklým těsněním pod hlavou válců, a stále pomaleji přes Alpy. Získal jsem také třetí cenu na Mezinárodním bienále plakátu ve Varšavě v roce 1981 a na Bienále plakátu v Lahti v roce 1983.
To už byl konec mého dobrodružství s plakátem, malířství mě zcela pohltilo. V roce 1995 získal můj album „Mind Fields“, vydaný v USA Jamesem Cowanem ve spolupráci s Harlanem Ellisonem, cenu World Fantasy Award. To vyústilo v výstavu v Los Angeles v roce 1998 v Beverly Hills Gallery. V roce 2011(?) uspořádala společnost NVIDIA celosvětovou soutěž v počítačové grafice inspirované mými obrazy. Vítězné dílo se mi natolik zalíbilo, že jsem podle něj vytvořil obraz „Třetí den stvoření“. Historie mých samostatných výstav je krátká a vyplývá ze specifiky mé práce. Obrazy jsou časově náročné a většina z nich najde kupce dříve, než se zrodí myšlenka na další výstavu.
Ale několikrát se to podařilo:
Janovi Malikovi v roce 1975 v Galerii Od Nowa v Poznani – 6 velkých obrazů, celé mé tehdejší dílo, jsem vezl v chodbě vlaku do Poznaně, po celou dobu jsem dbal na to, aby je tlačící se cestující nepoškodili; na vernisáži jsem však vedl skvělý rozhovor s prof. Tadeuszem Brzozowským, který mě utvrdil v přesvědčení, že mám malovat po svém a na nikoho se neohlížet;s Grażynou Hase v letech 1980 a 1982 v její atmosférické galerii na ulici Marszałkowska ve Varšavě; s Hellou Nebelung v roce 1983 v Hella Nebelung Gallery v Düsseldorfu;Alicji Wahl v roce 1990 v její vlastní galerii ve čtvrti Żoliborz; Jamesovi Cowanovi v roce 1998 v Beverly Hills Gallery v Los Angeles;Wiesi Żyle ve foyer hotelu „Filmar“ v Toruni (pouze giclée) v roce 2016; Konradovi Szukalskému v roce 2012 v galerii aukčního domu Agraart.Nemohu zapomenout na mosaznou sošku Katarzynky v toruňské galerii slávy před Artusovým palácem, kde jsem v roce 2008 jednoho letního večera promluvil k shromážděnému davu. Stále maluji a snažím se poprat se s novými nápady nebo oprášit ty staré, které se mi kdysi nepodařilo zrealizovat kvůli nedostatkům v technice či mentální přípravě.