Zygmunt Menkes (1896 Lvov - 1986 Riverdale), Koncert, před rokem 1968.

akvarel, kvaš, papír, 35,5 × 45,5 cm v lehkém paspartování
signováno p. d.: "Menkes"

Na rubu autorova dedikace: "Lilian a Sáře/Frocklielovi/S přáním všeho nejlepšího/ Menkes/1968".

"Na mnoha Menkesových plátnech si všimneme téměř nepostřehnutelných tahů štětcem různých barev kolem zobrazených osob a předmětů. Jedná se o třpytivé, 'krajkové' ozdoby, které vytvářejí kruhový vířivý rámec a dodávají celému plátnu nedefinovatelnou vibraci. Možná právě odtud pochází ona hudebnost, o níž se tak často zmiňují kritici píšící o Menkesovi? André Salmon upozorňoval zejména na hudebnost barevných rytmů a chiaroscuru u Menkese. To je ovšem často používaný metaforický odkaz plastických hodnot malby k jinému odvětví umění - hudbě. Bez ohledu na to se však v Menkesových kompozicích velmi často objevují hudební nástroje. Jsou to přirozené "modely", kompoziční rekvizity, ale záliba v nich není věcí pouhé náhody. Sám byl po matce hudební, trochu hrál a prý říkal, že kdyby se nestal malířem, věnoval by se hudbě. Ve svém podkrovním ateliéru měl celou sbírku starých nástrojů".
Władysława Jaworska, "Zygmunt Menkes. Malíř École De Paris", in: "Biuletyn Historii Sztuki" 1996, č. 1-2, S. 20