Křížový denár typu VIII, Vladislava I. Hermana z let kolem 1090–1100, jehož ražbu připisujeme mincovně ve Vratislavi.
Mince ražená jako napodobenina saských křížových denárů.
Avers: hlava sv. Jana Křtitele s rozpuštěnými vlasy, vpředu v rámečku
Rub: řecký kříž, v rozích střídavě V●V●
Průměr 12 mm, hmotnost 0,80 g
Vladislav Herman navázal na tendence v měnové politice svého předchůdce, Boleslava Odvážného. Za prvé měly jeho emise ekonomický charakter (a nikoli prestižní, jako např. za časů Boleslava Chrobrého). O tom svědčí velmi vysoký počet ražených mincí. Za druhé se mincovnictví Władysława Hermana v zásadě omezovalo na jeden typ denáru: na aversu byla vyobrazena hlava panovníka a jeho jméno, na reverzu pak sakrální stavba a název Krakova. Tento typ lze rozdělit na dva podtypy (a spoustu drobnějších variant). První z nich, starší, se vyznačuje pečlivějším vyobrazením panovníka a podstatně propracovanějšími nápisy. Na stavbě zobrazené na rubu jsou viditelné spodní části svislých příček křížů. Druhý podtyp představuje zjednodušenou verzi prvního. Denáry Vladislava Hermana razila krakovská mincovna. K mincovně tohoto panovníka patří také denáry palatina Sieciecha ražené v tomto období – první soukromé mince v historii polského peněžnictví. Jsou také jediným příkladem mincí – až do doby rozdrobení Polska – jejichž emitentem nebyl panovník.
