Jedna z nejcharakterističtějších emisí z pozdního období vlády Augusta, ražená v Lugdunu krátce před jeho smrtí v roce 14 n. l. Rozsáhlý titul na averzu představuje císaře jako syna zbožštěného Cézara (Divi Filius) a Otce vlasti (Pater Patriae), čímž zdůrazňuje náboženské a politické základy jeho moci.
Zvláště zajímavá je rubová strana s sedící ženskou postavou, interpretovanou jako Pax, tradičně však také jako Livia, Augustova manželka. Žezlo a větvička, které drží v rukou, odkazují na mír a stabilitu, hodnoty, které zaujímaly ústřední místo v Augustově ideologii.
Nápis PONTIF MAXIM odkazuje na hodnost Pontifex Maximus, nejvyššího kněze římského státního náboženství, kterou August zastával od roku 12 př. n. l. Mince tak spojuje politickou autoritu princepsa s jeho nejvyšším náboženským postavením.
Tento typ mince nabývá dalšího významu vzhledem k okamžiku emise. Vznikla na sklonku více než čtyřicetileté vlády Augusta, kdy byl jím vytvořený systém principátu již pevně zakotven. Po jeho smrti v roce 14 n. l. převzal moc Tiberius.
Prezentovaný denár je tedy vynikajícím svědectvím o vyspělé ideologii augustaovského principátu, míru, náboženské autoritě a stabilitě státu soustředěných kolem osoby princepsa. Zvláště zajímavé je, že vyobrazení sedící postavy na rubu se stalo přímým vzorem pro mimořádně podobné denáry Tiberia, dnes známé jako typ „Tribute Penny“.
Římská říše
Octavian Augustus (27 př. n. l. – 14 n. l.), denár 13–14, mincovna Lugdunum (Lyon)
Avers: hlava s vavřínovým věncem směřující doprava
CAESAR AVGVSTVS DIVI F PATER PATRIAE
Rub: Livia (jako Pax) sedící na trůnu vpravo, držící žezlo a olivovou ratolest
PONTIF MAXIM
Průměr 20 mm, hmotnost 3,58 g
