Stříbrný denár Antonína Pia (138-161 n. l.), ražený v římské mincovně v roce 146 n. l., patřící k emisím s jasným ideologickým charakterem, které vznikly během císařovy stabilní a klidné vlády.
Na averzu je zobrazena vavřínová hlava císaře obrácená vpravo s legendou ANTONINVS AVG PIVS P P, obsahující jeho oficiální titulaturu včetně titulu Pater Patriae.
Na reverzu jsou zobrazeny dvě podávající si ruce (dextrarum iunctio), nad nimiž je okřídlený kaduceus, s legendou COS III. Motiv podání ruky je jedním z nejjednoznačnějších symbolů shody (concordia), věrnosti a jednoty, a to jak v politické, tak dynastické rovině. Přítomnost kaduceje, atributu Merkura, v měnové ikonografii je spojena s představou harmonie, míru a rovnováhy.
Tento typ je úzce spjat s událostmi z let 145-146 n. l., zejména se sňatkem Marka Aurelia a Faustiny mladší, dcery Antonína Pia, který byl klíčovým prvkem dynastické politiky. Vyobrazení stisku ruky je v numismatické literatuře interpretováno jako odkaz na tento svazek, zdůrazňující jednotu vládnoucí rodiny a kontinuitu moci.
Římská říše
Antoninus Pius (138-161), denár 146, mincovna Řím
Averz: hlava ve vavřínovém věnci vpravo
ANTONINVS AVG PIVS PP
Reverz: dvě podávající si ruce, v pozadí okřídlený caduceus
COS III
Průměr 18 mm, hmotnost 3,24 g
