Římská říše, Konstantin II. (jako císař); siliqua; Konstantinopol, 4. století; 337-340.
Av. Tváří k sobě hlava Konstantina II. s vavřínem a rozetovým diadémem vpravo. Bez legendy.
Rw. Viktorie stojící vlevo, v napřažené pravé ruce drží věnec, v levé ruce palmovou ratolest. CONSTANT-I-NVS AVGVSTVS roundel, C - Δ v segmentu.
Stříbro; 3,36 g; 21 mm; osa 12 g. RIC VIII s. 448 č. 16.
Stav III+, značka ucha, škrábanec na hlavě císaře, kabinetní patina. Velmi vzácná mince vzhledem k přístavku.
Portrét zobrazuje panovníka v "modlitebním vytržení". - s hlavou zakloněnou dozadu, s pohledem upřeným vzhůru (tzv. upward gaze). Portréty tohoto typu se vyskytují především u Konstantina I. Velikého, ale také u jeho synů a u Delmacia. Vyskytují se zejména na solidech a silicitech, ale příležitostně se objevují i na vybraných typech bronzových mincí. V "Životě Konstantinově" IV, 15, připisovaném Eusebiovi z Cesareje (Eusebius, Vita Constantini), najdeme tuto pasáž: [Konstantin I.] nařídil, aby na zlatých mincích byla vyražena jeho podobizna, jakoby vztyčená, vzhlížející vzhůru, jako někdo, kdo se horlivě modlí k Bohu (přeložil T. Wnętrzak, s úpravami I. Milewského). Je však třeba poznamenat, že takovéto zobrazení na penězích je běžné i u helénistických panovníků, dědiců Alexandra Velikého. Jedná se tedy o velmi univerzální ikonografii, a to jak křesťanskou, tak pohanskou, která ponechává velký prostor pro interpretaci (viz. Milewski, I., "Alexander Redivivus? Popis solidy s obrazem Konstantina Velikého ve Vita Constantini", Klio vol. 50, no. 3, 2019, s. 3-17).
