Teofil Ociepka, NARODZINY CZ£OWIEKA, 1949

75,5 x 121,0 cm - olej, papír nalepený na kartonu Další tituly: Zrození boha člověka, Zrození člověka, Zrození boha člověka

Signováno p.d.: Ociepka. | 1949 r.



Na zadní straně: Opiepka (Opiepka), na zadní straně mal:

- l.d. fragment nálepky (mpis.): Název: "Narození člověka" | Příjmení a jméno: Ociepka Teofil | [...] Zw. Zaw. Gór... [Odborový svaz horníků v Janówě Śląském];

- p.d. Společnost přátel výtvarného umění v Krakově s údaji o obrazu;

- p.g. a p.d. razítka Galerie Fibak a sbírky Fibak Monte Carlo.





Provenience:

- Ociepka, manželka umělce.

- Sbírka Wojciecha Fibaka, Monte Carlo.

- Soukromá sbírka, Krakov.



Vystavený, reprodukovaný a popsaný obraz:

- Výstava Teofila Ociepky z Katovic, Nikifora z Krynice, Guidona Recka ze Štětína, Haliny Jastrzębské, Towarzystwo Przyjaciół Sztuk Pięknych v Krakově, IX 1957 [katalog výstavy], kat. č. 12, il. p.-b., s. nlb;

- A. Banach, Ociepka. Malíř sedmého dne, Krakov 1958, s. 18, il. část.-b;

- Malířství: Nikifor, T. Ociepka, P. Stolorz, W. Wróbel. Sochařství: L. Kudła, CBWA "Zachęta", VII-VIII 1958 [kat. výstavy], č. kat. 2, s. 24, il. f.-b., p. nlb;

- Pohádka a realismus, "Orka", č. 32, 10. 8. 1958, il. ch.-b. [Zachęta virtuální mediatéka];

- O výstavě Nikifor, Kudła a tři horníci. Primitivní, naivní a krásné umění, "Chłopska droga", č. 70, 31. srpna 1958, il. ch.-b. [virtuální mediatéka Zachęta];

- Primitivní umění v "Zachętě", "Głos koszaliński", č. 185, 6. srpna 1958, il. ch.-b. [Zachęta virtual media library];

- Z výstavy v "Zachętě", "Gazeta Robotnicza Wrocław", č. 182, 4. srpna 1958, il. ch. p.-b. [Zachęta's virtual Mediatheque];

- Setkání s Teofilem Ociepkou, 1962, dokumentární film, režie T. Makarczyński, 4'55''- 5'17'';

- A. Banach, Ociepka, Arkadij 1988, il. 4b. na předních stranách (fragmenty), il. 9 (celé); 10-13 (fragmenty), s. nlb;

- S.A. Wisłocki, Mistr Teofil Ociepka. Między władzą a prawdą, Katowice 2010, il. p. 59.



Zrození člověka, vytvořené v roce 1949, patří k nejznámějším a nejoceňovanějším dílům Teofila Ociepky. Svědčí o tom přítomnost obrazu na výstavách i pozitivní ohlasy, kterých se mu dostalo v dobovém tisku. Mimo jiné o něm napsala Bożena Kowalska na stránkách časopisu Ekran v roce 1958: "Námět obrazů Teofila Ociepky je fantastický. Předpotopní fauna a flóra se stromovitými kapradinami a obrovskými ještěry zaplňují umělcova plátna s poetickou náladou a tematickými nápady. Zrození člověka zobrazil Ociepka ve scéně, kde se uprostřed bizarní krajiny a stejně neobvyklých zvířat objevuje v otevřeném kalichu květu (...) maličké dítě. Hlavička dítěte je obklopena svatozáří, což je jasný odkaz na tradiční křesťanskou ikonografii. Překvapivá kombinace jeho prvků s vyobrazením bujné přírody a pohádkových bytostí byla měřítkem fenoménu díla neobyčejně nápaditého malíře-miníře.



♣ Ke kupní ceně bude připočten příplatek vyplývající z práva umělce a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - o autorském právu a právech s ním souvisejících (droit de suite).



Teofil Ociepka (Janów Śląski 1891 - Bydgoszcz 1978) byl naivní malíř, vedle Nikifora nejvýznamnější představitel tohoto druhu umění v Polsku. Vystudoval základní školu a v patnácti letech, po smrti svého otce, nastoupil do zaměstnání, aby uživil rodinu. Až do odchodu do důchodu pracoval v hornoslezském dole. Od dětství se zajímal o lidové pohádky a pověsti a také o okultní teorie, s nimiž se seznámil prostřednictvím F. Hohmanna, německého stoupence rosikruciánských myšlenek, s nímž zůstal v kontaktu po mnoho let. Pod vlivem těchto zájmů se připojil k okultní komuně působící v Janowě (okres Katovice). Skupinu, která existovala od 30. do 60. let 20. století, tvořili především horníci, kteří se věnovali metafyzickému bádání a zkoumání hermetických věd. Těmto myšlenkám Ociepka podřídil i svou malbu, která se vyvíjela ve dvou etapách. Zpočátku, v letech 1927-1930, se samostatně a s obtížemi učil techniku malby a vytvořil svá nejlepší díla. Po sedmnáctileté přestávce se v roce 1947 znovu věnoval malbě a v té době dosáhl zběhlého zacházení se štětcem a osobitého stylu. Měl osobitý, pečlivý způsob zobrazování a vlastní škálu motivů, k nimž patřily obrazy zvířat a fantastických rostlin v prostředí rajských zahrad. Postupem let se jeho malba poněkud manýrovala. Příběh malíře a okultní skupiny z Janowa inspiroval režiséra Lecha Majewského k natočení filmu Angelus (2001).