Varieta s písmenem V ve tvaru GEORGIVS a s reverzní legendou LIGN.
Averz: tři polopostavy knížat ve zbroji proti sobě, pod exergem ornament, v horní části legendy jablko panství.
D G GEORGIVS LUDOVIC & CHRISTIA FRAT
Revers: čtyřpolový erb italského typu (hranatá slezská orlice a šachovaná orlice), zdobený třemi přílbami tyčového typu s klenoty a labry, po stranách iniciály E-W, Elias Weiss, v dolní části erbu značka mincmistra Christiana Pfahlera
DUCES SILESIÆ LIGN-BREG & WOLAV 1659
Zlato, průměr mm, hmotnost g
Pan Marcin Grandowskim ve svém katalogu " Společná ražba tří bratří 1651-1662" píše o ražbě "tří bratří" následující : "...Při převzetí společné vlády v břežském a poté legnickém vévodství neměli tři bratři právo razit vlastní mince. Tato práva ztratili za vlády Jana Kristiána a jeho bratra Jiřího Rudolfa. Dne 26. června 1623 vydal císař Ferdinand II. nařízení, že jedinou aktivní mincovnou ve Slezsku zásobující Dolní a Horní Slezsko má být císařská mincovna ve Vratislavi. Současně měly ukončit činnost ostatní slezské městské a vévodské mincovny. Toto nařízení mělo ukončit měnový chaos, který vznikl ražbou neúplných mincí. Značné válečné náklady však vedly k tomu, že ještě téhož roku bylo otevřeno pět slezských mincoven v Glogově, Zagani, Nyse, Opolí a Raciborzi, které začaly zaplavovat trh 24karátovými mincemi.
Tři bratři, stále ještě bez císařského povolení, které však brzy získali, založili v roce 1651 mincovnu v Brzegu, kam přesunuli mincovny z Olawy založené jejich otcem v roce 1621. Sídlo brzegské mincovny, jejíž činnost knížata obnovila, se nacházelo v bezprostřední blízkosti řeky Odry v komplexu budov bývalého kláštera svatého Antonína v Garbarské ulici. Na tomto místě existovala až do roku 1714 a stala se tak nejdéle fungující piastovskou mincovnou ve Slezsku."
