O něco vzácnější varianta se zkráceným datem na rubu, odděleným třílistým kvítkem, znakem mincovny v Poznani, s nápisem na rubu ve třech řádcích. Vlevo dole erb Lewartů a iniciály I-F Jana Firleje, velkého korunního pokladníka, vpravo růže a iniciály H-R, znaky správce Hermana Rüdigera.
Dobrá kvalita ražby, na pohled pěkná mince.
Pozadím mincovních dějin Polské republiky v době vlády Zikmunta Vasy byla postupující měnová krize vyvolaná situací v Německu a přílivem znehodnocených německých mincí do Polska. Zpočátku byl mincovní standard stanoven nařízením Štěpána Bátoryho z roku 1580. V situaci prohlubující se krize bylo v roce 1601 přijato rozhodnutí o zvýšení mincovního standardu, tedy o devalvaci nominálních hodnot mincí v oběhu. V následujících letech se objevily další právní předpisy snižující obsah stříbra v jednotlivých nominálních hodnotách. Z nich byla nejdůležitější vyhláška z roku 1623. Ta zavedla stabilní měnový systém založený na měnovém systému císařství. Za vlády Zikmunda III. se v Polské republice objevily nové nominální hodnoty – tříkruziéry, poltoraky a orty. V roce 1621 byla zase v mincovně v Bydhošti vyražena nejvyšší nominální hodnota v historii polské měny – studukátovka. Bylo to vyvrcholením intenzivní emise zlatých mincí za vlády Zikmunda III. V tomto období fungovaly korunní mincovny (Olkusz, Wschowa, Poznaň, Malbork, Bydhošť, Lublin, Krakov, Varšava), litevská mincovna (Vilnius), městské mincovny (Gdaňsk, Elbląg, Toruň, Riga, Poznaň, Wschowa) a soukromá mincovna v Łobżenici. Švédské mince Zikmunta Vasy razily mincovny ve Stockholmu, Revalu a Malborku. V roce 1627 bylo rozhodnuto o zastavení ražby drobných mincí. Toto rozhodnutí platilo až do roku 1650.
Za vlády Zikmunta III. se trojaki razily v 7 korunních mincovnách (Olkusz, Poznaň, Malbork, Bydhošť, Wschowa, Lublin, Krakov), v jedné litevské (Vilnius) a ve dvou městských (Riga, Gdaňsk). Stejně jako za vlády Štefana Bátoryho představovaly tyto mince mezinárodní platidlo, které bylo ochotně přijímáno na značném území střední a východní Evropy. Trojáky se razily na základě čtyř mincovních nařízení: 1580 (rýze XIII ½ łuta, obsah čistého stříbra – 2,059 g), 1604 (resp.: XIII ½ łuta, 1,885 g), 1616 (XIII łutů, 1,561 g), 1623 (VII ¼ łutu, 0,914 g). Jako švédský král Zikmund III. razil městské trojáky v Revalu (zkušební mince).
