Leon Wyczółkowski, PORTRET MARTY NAZIEMSKA

60,5 x 51,0 cm - akvarel, tužka, papír akvarel, lavírování, tužka, papír, 60,5 x 51 cm

Dvakrát signováno, l.g.: LWyczół



Provenience: Lyczywol, s. 3: Podle rodiny portrétovaného byla Marta Naziemska-Rawczyńska (1894-1983), profesorka krakovského Hudebního institutu, známou Leona Wyczółkowského. Po její smrti obraz přešel do vlastnictví rodiny spolu s několika obrazy Teodora Grotta (položky 14, 42, 43 v katalogu).



Leon Wyczółkowski se stal mimořádně populárním portrétistou, jak píše Roman Konik: Popularita Wyczółkowského jako portrétisty byla často malířovou zhoubou. V jeho životě byly okamžiky, kdy musel odmítat malovat portréty, protože kdyby přijal všechny zakázky, nemaloval by nic jiného než portréty (R. Konik, Leon Wyczółkowski. Portrét malíře, vydalo nakladatelství Take Care, Bydgoszcz 2019, s. 187). Wyczółkowski namaloval mnoho portrétů. Přestože byly zdrojem příjmů, nepřijímal všechny zakázky; jednalo se totiž o časově velmi náročné práce, protože se umělec snažil ke každé přistupovat individuálně. Aby přesně zachytil psychologii modelu, věnoval mnoho času předchozímu kontaktu, chtěl poznat osobnost portrétovaného, pozorovat jeho gesta, mimiku. Nebyl spokojen s díly vytvořenými ve spěchu, bez náležité přípravy, a tedy bez prohloubení psychologie modelu; navíc představovaly jeho výčitky svědomí.

Zcela jinak přistupoval autor k portrétům přátel a známých, lidí, které důvěrně znal. Nezřídka navrhoval, aby osoba, která ho inspirovala, namalovala jeho podobiznu: tvář známého nebo přítele na portrétu se pak stala nejen obrazem k rozpoznání, ale postava obsahovala samostatný svět se společnými vzpomínkami, historkami, vtipy a prožitými starostmi. Snad právě proto jsou nejlepšími portréty zpod umělcova štětce či tužky ty, na nichž jsou zachyceni lidé, které umělec dobře znal (R. Konik, op. cit., s. 190).

Při malování slečny Marty Naziemské použil umělec trik, který úspěšně uplatnil i u jiných ženských podobizen; barevnost i souhrnně zpracovaná efemérní silueta ženy soustředí pohled na její tvář. Tmavá skvrna vlasů ostře kontrastuje s porcelánově bílou barvou její pleti a modrýma očima s melancholickým pohledem. Konvence zobrazení je zde přizpůsobena charakteru modelky, kterou vidíme jako jemnou, citlivou ženu. Zúžením barevné škály a omezením výrazových prostředků dosáhl autor vynikající rovnováhy mezi skicovitostí a realistickým zobrazením modelky a zároveň zprostředkoval její vnitřní energii a emocionalitu.



Leon Wyczółkowski (Huta Miastkowska u Siedlců 1852 - Varšava 1936) - malíř, grafik a pedagog, byl jedním z nejvýznamnějších polských umělců tvořících na přelomu 19. a 20. století. Svá umělecká studia zahájil ve varšavské kreslířské třídě pod vedením Wojciecha Gersona a Aleksandra Kamińského (1869-1873), poté v nich pokračoval na mnichovské Akademii výtvarných umění u Aleksandra Wagnera (1875-1877), v Krakově u Jana Matejky (1877/78) a během dvou cest do Paříže (1878 a 1889). Po studiích se usadil ve Lvově, později se přestěhoval do Varšavy. V letech 1883-1893 cestoval po Ukrajině a Podolí. V roce 1895 se přestěhoval do Krakova, kde byl jmenován lektorem na tamní škole výtvarných umění. V následujících letech hodně cestoval - do Itálie, Francie, Španělska, Nizozemska, Anglie. Byl jedním ze zakládajících členů Společnosti polských umělců "Sztuka". Hodně vystavoval doma i v zahraničí. Léta 1929-1936 strávil v Poznani a Gošťradě, dojížděl do Varšavy, kde (od roku 1934) vedl katedru grafiky na Akademii výtvarných umění. Maloval krajiny, portréty, žánrové výjevy, zátiší a květiny. S oblibou používal techniku pastelu a akvarelu, byl zdatným grafikem a věnoval se také sochařství.