Wladyslaw Szerner (1836 Varšava - 1915 Unterhaching), Na cestě, 1874.

olej, plátno, 55,5 × 132 cm
signováno a datováno l. d.: "Władysław Szerner/ München 1874".

"V Brandtově ateliéru jsme měli také nečekané potěšení seznámit se s dílem pana Władysława Szernera. Jsou to žánrové výjevy, plné pravdy a půvabu; naše jarmarky, krčmy, popasy, šťastně zachycené z přírody, které by příjemně
pěkně ozdobily každý salon a sbírku."
J. I. Kraszewski, "Dopisy. Mnichov v říjnu 1876", in: Kłosy 1876, č. 591, s. 275.

"Hlavním tématem tvorby polských malířů v Mnichově byla krajina. Na pozadí polské krajiny byly zobrazovány lovy, námluvy, scény povstání nebo skupina vesničanů mířících na trh. Plátna zobrazovala skutečně mazovské nebo podkrakovské lužní lesy, písečné cesty mezi poli a lesy, vesnice ztracené v bezbřehosti plochého prostoru. Nedílnou součástí krajiny se stala chalupa, jezdec na koni, poutník zastavený na cestě. Nebyli ani "nad", ani "v" krajině. Byly barevnou skvrnou, neoddělitelně spojenou s ostatními prvky. Byly znaky, budujícími spolu se stromem, linií pole nebo lesa náladu krajiny, kterou autor prožíval a vykresloval s plnou hloubkou své citlivosti. Atmosféra Mnichova, síla a hodnota jeho uměleckého prostředí, vstřícnost a zájem o umění, které Poláci pociťovali na každém kroku, v nich uvolňovaly hluboké vrstvy tvůrčí aktivity. V jiné době a na jiném místě by jim to možná nebylo umožněno. Stojí proto za připomenutí, že "polští mnichovští malíři" - jak poznamenala Halina Stępień - byli přece jen většinou našich nejvýznamnějších umělců 19. století."
"Polští malíři v Mnichově" ("A proč jsme tam jeli"). Sestavili Eliza Ptaszyńska, Zbigniew Fałtynowicz, Regionální muzeum Suwałki, Suwałki 2005, s. 45).