Wojciech Kossak (1856 Paříž - 1942 Krakov), Bitva u pyramid, 1927.

olej, plátno, 86,5 × 145,5 cm
signováno a datováno l. d.: "Wojciech Kossak 1927".

"První v řadě bojují zuřivě mameluci; v boji jim pomáhají ušlechtilá zvířata, jako by si uvědomovala, že drtí své nepřátele... Bohužel jejich zápal přeruší hradba ocelových bajonetů; ještě okamžik a budou ležet probodeni zbraněmi útočníků."
"Bitva u pyramid", Varšava 1901, s. 11.

Obraz nabízený v aukci odkazuje na historické události, které se odehrály během Napoleonova tažení v Egyptě (léta 1789-1801). Podle oficiálně šířeného vyprávění měla tato výprava osvobodit egyptský lid od nadvlády mameluků a umožnit mu přístup k výdobytkům západní civilizace, zatímco ve skutečnosti se Napoleonovy aspirace soustředily na ovládnutí britské kolonie v Indii (P. Jędryczak, R. Nowak, "Bitva o pyramidy", Wrocław 2021, s. 5). Jako námět si autor vybral bitvu, která se odehrála 21. července 1798 u vesnice Embabech (dnes Imbaba). V popředí se střetávají nabíhající mameluci s Napoleonovou armádou ve středu kompozice, v pozadí jsou pyramidy - symboly egyptské kultury. Celek byl namalován s velkou dynamikou a expresivitou.
Motiv bitvy u pyramid se v díle Wojciecha Kossaka objevil mnohem dříve a jakoby v důsledku toho, že byl umělec nucen změnit námět plánovaného panoramatu. Původně malíř zamýšlel zobrazit bitvu u Samosíru. Carský místodržící ve Varšavě Aleksander Imeretyński však k takovému vyobrazení nedal konečný souhlas z obavy, že by panorama v takové podobě mohlo v srdcích Poláků vzbudit vlastenecké a osvobozenecké myšlenky. Bylo nutné změnit námět na "bezpečnější" z pohledu partyzánských úřadů, zejména proto, že umělec si pro prezentaci panoramatu pronajal rotundu ve Varšavě již na přelomu let 1900 a 1901. Přípravné práce zahrnovaly studie kostýmů a zbraní používaných mameluky v Paříži - tímto úkolem byl pověřen Zygmunt Rozwadowski (jeden z malířů přizvaných ke spolupráci) - a topografické studie, které provedl sám Kossak spolu s Michałem Wywiórskim v okolí Embabechu s plánem bitvy, rekonstruovaným Adolphem Thiersem ve studii "L'expedition de Bonaparte en Egypte" z roku 1900 (Ibidem, s. 7-8). Autor chtěl co nejvěrněji zobrazit oblast, kde se bitva odehrála před více než sto lety. "Jako vždy v těchto případech, tak i nyní jsem se rozhodl vydat se na bojiště ve stejnou roční dobu, dokonce ve stejný měsíc, kdy se odehrálo (...) U nohou nám leží Káhira se svými minarety a kopulemi mešit a Nil, podél něhož se jako kupky sena podél Bereziny tyčí pyramidy a pyramidy, kam až oči dohlédnou." (s. 5). (W. Kossak, "Vzpomínky", sestavil K. Olszański, s. 185). Panorama zachycující bitvu u pyramid vzniklo za rekordní čtyři měsíce. Mělo rozměry 15 x 115 m a veřejně bylo vystaveno 2. dubna 1901.

Na nabízeném obraze z roku 1927 je stejně jako na panoramatu se stejným námětem poprvé zobrazen písek ve svém skutečném odstínu. "Bitva u pyramid byla sice již dříve zobrazena na mnoha obrazech - je také námětem panoramatu Jeana Charlese Langloise (1853) -, ale všude tam byl písek žlutý a připomínal ten na evropských plážích. Červenavou barvu, charakteristickou pro Saharu, ztvárnili na plátně jako první až Kossak a Wywiórski". (P. Jędryczak, R. Nowak, op. cit., s. 8). Tato kompozice není opakováním žádného z výjevů obsažených v panoramatu, ale představuje samostatné malířské vidění téhož námětu.

Další fotografie:
- Wojciech Kossak před panoramatem Bitva u pyramid, 1901 zdroj: Mazovská digitální knihovna [přístup 4.1.2023].
- Pohlednice z roku 1906 s reprodukcí fragmentu panoramatu Wojciecha Kossaka Bitva u pyramid, foto: Jadwiga Golcz (1866-1936), zdroj: CRISPA - Digitální knihovna Varšavské univerzity [přístup 4.1.2023].