Práce ze soukromé sbírky, vlastní technika, rámováno, tvrzené sklo, papír, signováno.
Rozměry:30x25 cm.
Andrzej Witold Wajda (narozen 6. března 1926 v Suwałkách, zemřel 9. října 2016 ve Varšavě) - polský filmový a divadelní režisér, v mládí činný jako malíř. V sezóně 1989/1990 byl uměleckým ředitelem varšavského divadla Powszechny. Jeho filmy byly čtyřikrát nominovány na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. V letech 1989-1991 senátor prvního volebního období. Rytíř Řádu bílého orla.
Popularitu získal díky filmům, které iniciovaly tzv. polskou filmovou školu: Kanał (Kanál) a Popiół i diament (Popel a diamant), v nichž zúčtoval s dobou druhé světové války. Natočil filmové adaptace mnoha literárních děl, například Popioły, Brzezina, Wesele, Ziemia obiecana, Panny z Wilka a Pan Tadeusz. Byl spolutvůrcem kinematografie morálního neklidu, k níž patřily filmy založené na sociálních tématech, odhalující patologie komunistického systému v Polsku: Člověk z mramoru a jeho pokračování Člověk ze železa, oceněné Zlatou palmou na 34. MFF v Cannes. Mezi jeho nejnovější počiny patří martyrologický film Katyň a experimentální Tatarak/ Sladký spěch. Režisér také inicioval vznik Filmové skupiny "X", která existovala v letech 1972-1983, Mistrovské školy filmové režie založené v roce 2002 a autorského filmového studia. Jeho divadelní činnost zahrnovala inscenování her v divadlech v Gdaňsku, Varšavě, Krakově (Z biegiem lat, z biegiem dni...) i v zahraničí.
Jeho tvorba odkazovala k polskému symbolismu a romantismu a byla pokusem o zúčtování s mýty polského národního vědomí. Za svůj přínos k rozvoji kinematografie byl opakovaně oceněn, včetně Oscara za celoživotní dílo v roce 2000. Za celoživotní dílo byl oceněn také čestným Zlatým medvědem, Césarem a Zlatým lvem.
