Witold Leszek Kaczanowski, Witold-K (nar. 1932), Bez názvu, 1963

Bez názvu, 1963
Akvarel a tuš na papíře, signováno a datováno, levý horní roh
Rozměry: 41,5 x 29,5 cm (list), 32,5 x 50 cm (vnější strana)

Witold-K. (Wit Leszek Kaczanowski), narozen ve Varšavě v roce 1932. Jeho otcem byl Feliks Kaczanowski, dlouholetý ředitel psychiatrické léčebny ve Tworkách. Jeho dětství a období německé okupace, které jako dítě strávil za zdmi nemocnice, zanechaly stopy v umělcově pozdější tvorbě. "Neexistuje větší samota než ta, do níž člověka uvrhne duševní nemoc," poznamenává Witold K.

Studoval na Akademii výtvarných umění ve Varšavě na Fakultě grafiky. Byl žákem mimo jiné Eugeniusze Arkta, Henryka Tomaszewského a Wojciecha Fangora, který na něj po letech takto vzpomínal: "Během zkoušky ke mně přistoupil a zdvořile, ale důrazně mě požádal o nejvyšší známku. Nepochyboval o tom, že právě tu by měl dostat. Poté, co jsem viděl jeho práci, jsem také nepochyboval."

Studium ukončil v roce 1956. Od té doby se účastnil výstav prezentujících nejmladší generaci polských umělců, včetně Výstavy mladých výtvarných umělců ve Varšavě (1956) a výstavy obrazů v Národním muzeu ve Varšavě (1961). První samostatná výstava se uskutečnila v hereckém klubu SPATiF ve Varšavě (1959). V témže roce byl vybrán jako autor nástěnné malby v Osvětimském kulturním centru, která je jednou z největších maleb svého druhu v Evropě. Witold K. ve své tvorbě odvážně překračoval tradiční malířské formy, vytvářel sochy, plakáty i divadelní kulisy.

V roce 1964 odjel díky stipendiu Ministerstva kultury a umění Polské lidové republiky do Paříže. Z Polska odvezl rukopis Stanisława Cata-Mackiewicze, který tak vyšel v pařížském nakladatelství "Kultura". Dozvěděl se o tom Úřad bezpečnosti, což znamenalo, že se Witold nemohl po mnoho let vrátit do země. V Paříži se ocitl v kruhu umělecké bohémy. Spřátelil se mimo jiné se spisovatelem a básníkem Jacquesem Prévertem, který o jeho umění napsal báseň. Díky Prévertovi se seznámil s Pablem Picassem, který namaloval jeho portrét. Do skupiny lidí, s nimiž se stýkal, patřila také Françoise Saganová, nejvýznamnější poválečná francouzská spisovatelka. Witoldova první zahraniční výstava se uskutečnila v Galerii 3 + 2, která překvapila a sklidila pochvalu francouzské kritiky. Jak napsal Philippe Caloni v časopise Pariscope: "Tyto znepokojivé obrazy jsou jedním z největších úspěchů současného umění a jejich autor je jedním z největších malířů zítřka".

V roce 1968 se rozhodl odcestovat do USA. Jeho první zastávkou byl New York. O rok později se přestěhoval do Kalifornie, kde si v Los Angeles otevřel svůj první ateliér-galerii. Žil a pracoval také v Santa Fe a Denveru, kde žil od roku 1980. "Tam člověk cítí sílu prostoru," říká umělec. Výsledkem jeho pobytu v USA jsou nové cykly jako Černé díry, Zelené díry, Linie a slavná Samota. Motiv převzatý z umělcem vypozorované situace: New York, výkladní skříň s luxusními kožichy a v pozadí schoulený bezdomovec sedící na chodníku. Odtud v dalších obrazech série symbolická postava, zbavená identifikačních znaků, detailů anatomie, sotva několik geometrických tvarů, to vše tvořící metaforu opuštěnosti a osamělosti.

Witold K. byl prvním Polákem a Američanem, který se dočkal retrospektivy v nejstarším amsterodamském aukčním domě Sotheby's (2007). Jeho díla byla vystavena na více než 70 výstavách, z toho na 40 samostatných, mimo jiné v Otis Art Institute of Los Angeles County (retrospektivní výstava v roce 1973), na výstavě "Graphics by Masters" v La Boetie Gallery v New Yorku (vedle děl Picassa, Chagalla, Miróa, Braqua a Giacomettiho, 1968), v galerii Zachęta ve Varšavě (1991), v Královských Łazienkách (2004) a v Národním muzeu v Krakově (2013).

Witold K. je držitelem mnoha ocenění a vyznamenání. Stačí zmínit mimo jiné cenu Kongresu za kulturní svobodu (1965), odznak Za zásluhy o polskou kulturu udělený ministrem kultury a umění Polské republiky (1997), stříbrnou medaili Za zásluhy o kulturu Gloria Artis udělenou ministrem kultury a národního dědictví (2013).

V současné době tvoří ve svých ateliérech ve Varšavě a v Konstancinu.