Teodor Axentowicz (1859 Brașov/Rumunsko – 1938 Krakov), Dívka vedoucí lyrnika

olej, plátno, 49,5 x 69 cm
sign. vlevo dole: „T. Axentowicz“

Teodor Axentowicz poprvé ve své tvorbě ztvárnil postavu lyrika – starce se šedivou, dlouhou bradou a lyrou – v jedné ze scén monumentálního díla „Racławická panorama“ z roku 1894. O této postavě se tak zmiňoval Waldemar Okoń: „ve skupině postav modlících se pod křížem za vítězství vedle starce – konfederáta byl umístěn ‚dida‘ – lyrik, klečící v čele této skupiny, což je vzhledem k rozsahu díla a doprovodným národně-vlasteneckým souvislostem nepochybně formou zvěčnění tradice trvající po celé 19. století“. (Waldemar Okoń, „Národní alegorie. Studie z dějin polského umění 19. století“, Vratislav 1992, s. 18, cit. podle: A. Król, B. Deptuła, „Teodor Axentowicz. Ormianin polski“, PGS Sopot 2014, s. 60). Axentowicz se k postavě potulného lidového zpěváka vracel ještě mnohokrát. Často ho zobrazoval jako samotáře putujícího v zimní krajině (známý je mimo jiné obraz z přibližně roku 1900: „Lirnik a dívka“ (olej, lepenka, 60,5 × 49,8 cm; ze sbírek Lvovské národní galerie umění jménem Borise Voznického), ale také jako postavu sedící pod stromem ve společnosti mladé dívky nebo dítěte.