Průměr 90x90
Mosaz, smalt
BARBARA MUNZER - absolventka Akademie výtvarných umění v Lodži, šperkařka a kostýmní výtvarnice. Pracovala pro film, televizi a módní domy. Její práce byly vystaveny na samostatných i kolektivních výstavách a módních přehlídkách. Barbara Munzer se již řadu let věnuje tvorbě velkých dekorativních forem z kovu, hmyzích vizáží a rób. Tyto jedinečné stříbrné a zlaté plastiky vystavovala pod společným názvem "Divadlo postav" ve Varšavě, Amsterdamu, Lodži, Plocku, Haagu, Bochumi, Borkenu a Krakově. Díla Barbary Munzer se nacházejí v Muzeu secese v Plocku a u soukromých sběratelů doma i v zahraničí. Lze je vidět a zakoupit v galerii "Bellotto" na ulici Krakowskie Przedmieście 79 a v galerii "Apollon" na Rokosowské ulici 4 ve Varšavě a také v "Ewa Walińska Galerie" Kerkstraat 46 v Arnhemu.
"
SVĚT OBRAZŮ"... Netradiční se zdá být materiál všech těchto děl, která mají výsostně dekorativní charakter. Je vyroben převážně z kovu, zlatavě lesklé mosazi a šedostříbrné alpaky doplněné barevnými prvky ze skla, smaltu a keramiky. Konstrukce se zároveň vyznačují značnou lehkostí díky četným ažurovým prvkům, většinou zhotoveným z kovových sítí různých typů. Celkově objekty působí dojmem monumentalizovaných šperkařských forem. Tento odkaz na ženské ozdoby je oprávněný. Po studiu na tehdejší Vyšší škole výtvarných umění v Lodži (nyní Akademie výtvarných umění) zahájila autorka svou tvůrčí dráhu tímto výtvarným uměním. Záhy se její záliba obrátila k větším kompozicím, zůstala však v podobném okruhu výtvarného myšlení a využití materiálu.
Do jaké míry vážky a motýli Barbary Munzer odpovídají tradici šperkařství a symboliky a do jaké míry jsou samostatnými uměleckými výtvory vytvořenými v její fantazii, zůstává věcí individuální interpretace každého diváka. Jistě patří do světa tajemných zahrad, kde mohou existovat jako zakleté postavy, což mohou naznačovat i názvy, které jim autorka dává - jména či křestní jména a příjmení, např. "Sarah Bernhardtová", "Lucrezia Borgia", "Cassanova" a další.
Róby, ve svých předpokladech zcela monumentální, autorka zpracovává rozhodně plošně, dává jim spíše jednoduché obrysy ne vždy podřízené ose symetrie. Sestavené z geometrických či geometrizujících prvků za použití obdélníků, čtverců, kosočtverců, kruhových a trojúhelníkových forem různých velikostí jsou nepochybně reminiscencí dekorativního umění meziválečných let, vyznačujícího se rafinovaností, veselou krásou a vytříbeností. Základním materiálem rouch zůstává stejně jako v předchozích sériích kov, ale více exponovaný, neboť je použito větší množství prvků z přetlačeného plechu, i když vyvážených ažurovými prvky obvykle rovněž z kovových mřížek různých typů nebo dekorativně uspořádaných drátů. Barevnost je také vnášena, stejně jako v případě Vážek a motýlů, prostřednictvím barevného smaltu, skleněných "očí" a keramických detailů.
. Díky tvorbě Barbary Munzer se tak můžeme ponořit do atmosféry tajemných zahrad plných obrovských poletujících vážek a motýlů, stejně jako zažít nečekané setkání se ztělesněnými rouchy velkých známých i neznámých."
