Rozměry: 155 x 48 x 43 cm
Původ
Aukce v Muzeu sochařství Xaweryho Dunikowského v Królikarni, Nalezené sochy - aukce děl Jana Cykowského, červenec 2015.
soukromá sbírka, Polsko
Vystaveno na
Muzeum sochařství Xaweryho Dunikowského v Królikarni, Nalezené sochy - aukce děl Jana Cykowského, červenec 2015
Životopis
Své umělecké vzdělání zahájil na Státní škole dřevařského průmyslu v Zakopaném. Po válce studoval sochařství na varšavské Akademii výtvarných umění, kterou absolvoval v roce 1953. V padesátých letech tvořil sochy v duchu socialistického realismu; po gomułkovském tání zůstal realistickému stylu věrný. Nejdůležitějším motivem jeho tvorby byla lidská postava. Zabýval se tématem práce (Prządka), bojem za osvobození Polska (postavy vojáků se zbraněmi), zajímal se o portrét, mužský a ženský akt. Vyjadřoval se jak v intimní plastice, tak v monumentálním sochařství. Navrhoval pomníky kulturně významných osobností (mj. Fryderyka Chopina, Stanislava Moniuszka a Mikuláše Koperníka), z nichž většina nebyla realizována. Postavy zobrazoval tradičním způsobem - stojící nebo sedící na vysokém soklu. Nejznámější je jeho socha Stanisława Moniuszka v Raciborzi (bronzový odlitek) odhalená v roce 1961. Od 50. let spolupracoval s Pracownie Sztuk Plastycznych ve Varšavě, která pod státní záštitou sdružovala zkušené a vynikající umělce z různých oborů kolem úkolů spojených s poválečnou obnovou země. Zde byly navrženy a realizovány sochy zdobící poválečnou architekturu, včetně Paláce kultury a vědy, a také pomníky. Ve varšavském sochařském ateliéru Pracownia Sztuk Plastycznych pracovali společně s Janem Cykowskim umělci jako Alfons Karny a Jan Szczepkowski. V 60. letech 20. století byl Jan Cykowski jedním z členů komise, která vedle profesora Stanisława Lorenze (ředitele Národního muzea), Jerzyho Grabowského (předsedy Sociálního fondu pro obnovu hlavního města), maršála Mariana Spychalského (spojeného se Sociálním fondem pro obnovu hlavního města) a Marka Kwiatkowského (kurátora Královských lázní) dohlížela na rekonstrukci paláce v Królikarni na Muzeum Xawery Dunikowského.
