Monumentální heraldická orlice

Monumentální heraldická orlice
Dvouhlavá orlice s erbem
František Josef I.
Zlacený bronz
Délka 136 cm, výška 84 cm, hloubka 17 cm

Vyobrazení dvouhlavé orlice existovala již v době bronzové a byla známa v Egyptě a Perské říši, ale i v dalších kulturách, například v Tibetu a Peru. Orel byl od starověku symbolem moci panovníka, například jako průvodní zvíře řeckého boha Dia nebo římského boha Jupitera. Východořímská říše tuto symboliku převzala a vytvořila dvouhlavého císařského orla, přičemž toto zdvojení mohlo odrážet světsko-duchovní nárok na moc nebo také oblasti Východu a Západu. V pozdním středověku se dvouhlavý orel používal také ve Svaté říši římské k rozlišení královského a císařského postavení. Když Svatá říše římská zanikla, dvouhlavou orlici převzali Habsburkové pro Rakouské císařství. Nyní se dostalo i na srdeční štít s erbem rodu Habsbursko-Lotrinského a Řádem zlatého rouna. Rakouská císařská koruna, obvykle zobrazovaná vznášející se nad hlavami, se zde nedochovala. Od vzniku duální monarchie Rakouska-Uherska se také běžně říkalo, že hlavy symbolizují obě části říše. Tato monumentální heraldická orlice představuje malý císařský znak z let 1815-1915: zobrazuje dvouhlavou orlici s roztaženými křídly korunovanou na každé hlavě, která drží v pařátech státní meč a císařskou kouli.