Rozměry: 146 x 46 x 30 cm
143 x 46 x 30 cm
Sádrový odlitek
Poškozený podstavec, skvrny od vlhkosti a důlky na zádech postavy
Životopis
Umělecké vzdělání zahájil na Státní škole dřevařského průmyslu v Zakopaném. Po válce studoval sochařství na Akademii výtvarných umění ve Varšavě, kde v roce 1953 získal diplom. V padesátých letech tvořil sochy v duchu socialistického realismu, i po Gomułkově uvolnění zůstal věrný realistickému stylu. Nejdůležitějším motivem jeho tvorby byla lidská postava. Zabýval se tématem práce (Prządka), bojem za osvobození Polska (postavy vojáků se zbraněmi), zajímal se o portrét, mužský i ženský akt. Vyjadřoval se jak v komorní, tak v monumentální sochařství. Navrhoval pomníky osobností zasloužilých o kulturu (mj. Fryderyka Chopina, Stanisława Moniuszkiho či Mikuláše Koperníka), z nichž většina nebyla nikdy realizována. Postavy zobrazoval tradičním způsobem – stojící nebo sedící na vysokém podstavci. Známý je především jeho pomník Stanisława Moniuszkiho v Raciborzí (bronzový odlitek), odhalený v roce 1961. Od padesátých let spolupracoval s Ateliéry výtvarného umění ve Varšavě, které pod státní záštitou sdružovaly zkušené a vynikající umělce různých oborů kolem úkolů spojených s poválečnou obnovou země. Zde se navrhovaly a realizovaly jak sochy zdobící poválečnou architekturu, mimo jiné Palác kultury a vědy, tak i pomníky. Ve varšavském sochařském ateliéru Ateliérů výtvarných umění tvořili společně s Janem Cykowským umělci jako Alfons Karny či Jan Szczepkowski. V šedesátých letech byl Jan Cykowski jedním z členů komise – mimo jiné po boku prof. Stanisława Lorenza (ředitele Národního muzea), Jerzyho Grabowského (předsedy Společenského fondu pro obnovu hlavního města), maršála Mariana Spychalského (spojeného se Společenským fondem pro obnovu hlavního města) a Marka Kwiatkowského (správce Královských lázní) –, která dohlížela na přestavbu paláce v Królikarni na sídlo Muzea Xawera Dunikowského.
