Salvador Dalí (1904 Figueres - 1989 Figueres), "Antropomorfní kabinet" , 1973

bronz
Rozměry: 30,9 x 59,5 x 22,5 cm
Signováno a popsáno: Dalí 270/330 FONERIA | MIBROSA | BARCELONA".
dílo je dodáváno se dvěma klíči

Literatura
Srov:
Beijing United Publishing Co., Ltd., Beijing 2015, s. 26-29 (il.).
Dalí's Fantastic Universe, Palazzo Medici Riccardi, Florencie 2013, s. 36-37 (il.).
Dalí. Geniální mysl, National Chiang Kai-shek Memorial Hall, Taipei, s. 14-15, 2012 (il.).
Dalí. Mysl génia, ArtScience Museum at Marina Bay Sands, Singapur 2011, s. 14-15 (il.).
Beniamino Levi et al, Dalí in the Third Dimension, The Stratton Foundation Collection, Umberto Alemandi & C., Turín 2010, s. 44-45 (il.).
Salvador Dalí' in Shanghai, The Shanghai Art Museum, Shanghai 2009, s. 118-119 (il.).
Robert a Nicolas Descharnesovi, Dalí. The Hard and the Soft, Sculptures & Objects, Paříž 2004 (il.).
Dalí, Seoul Arts Center, Soul 2004, s. 82-83 (il.).
L'Univers de Dalí, Chateau Lavardens, 2004, s. 82-83 (il.).
Dalí. A Journey into Fantasy, Shanghai Urban Planning Center, Šanghaj 2002, s. 46-47 (il.).
Dalí. Cesta do fantazie, China Millennium Monument, Peking 2002, s. 104-105 (il.).
Dalí. Cesta do fantazie, Guangdong Museum of Art, Guangzhou 2002.
The Dalí Universe, County Hall Gallery, Londýn 2000, s. 90-91 (il.).
Salvador Dalí, Arken Museum of Modern Art, Kodaň 1999, s. 28 (il.).
Dalího výstava, Muzeum umění prefektury Fukuoka, Tokio 1991, s. 68 (il.).
Dalí Scultore, Dalí Illustratore, , Museo di Palazzo Reale, Neapol 1989, s. 43 (il.).
Dalí, Galerie Patrice Trigano, Paříž 1989, s. 37 (il.)
Dalí nella terza dimensione, Castello Svevo, Bari 1988, str. 43 (il.)
Franco Passoni, Dalí nella terza dimensione, Master Fine Art Gallery, Milán 1987, s. 63 (il.).

Životopis
Španělský malíř, grafik, dekoratér, ilustrátor a teoretik malby. Byl předním představitelem surrealismu. V letech 1921-1926 navštěvoval Akademii San Fernando v Madridu. V roce 1926 odjel do Paříže, kde se setkal mimo jiné s P. Picassem a T. Tzarou. Stýkal se s G. Eluardem, který byl jeho múzou. Přátelil se s F. G. Lorcou, L. Bunuelem a R. Albertinim. Několik let strávil v Americe. Po smrti své životní partnerky v roce 1982 vedl život v ústraní. Díky své individuální tvůrčí metodě (paranoicko-kritické) vnesl do svého díla atmosféru neobvyklosti a fantastična. Zavedl virtuózní techniku hraničící s iluzionismem.