Tomasz KOCLĘGA (nar. 1968), Firmitatem statera, 2022

patinovaný bronz, sklo, žula; 85 x 35 x 35 cm;
Signováno, datováno a číslováno na patce: 2/4 / Koclęga / 2022 (ryté).
Spolu s hologramem obsahujícím faksimile.

"Koule je nejdokonalejší z těles, tvrdili pythagorejci. Vyjadřuje se v ní dokonalost tvaru, a je-li vyrobena ze skla, projevuje se v ní i obraz těžko představitelných proměn skutečnosti. Kdo přijde do styku s nejnovějšími sochami Tomasze Koclęgy, snad nahlédne do hlubin těchto hladce vybroušených a vyleštěných koulí, které umělec vložil do velkých dlaní lidských postav, jež vytesal. Postavy, které mají daleko k vitruviánskému ideálu člověka. Blíže, zdá se, mají k proporcím a velikosti Le Corbusierova Moduloru. Organické tvary postav v kontrastu s dokonalou formou skleněné koule, v níž lze spatřit neobvyklé vlastnosti neeuklidovské geometrie, odhalující nejasnou představu nekonečna, ilustrují celé spektrum úvah o stavu lidské existence a umělcovu snahu o univerzální výpověď jazykem umění.
Tomasz Koclęga (nar. 1968 v Zawiercie) - sochař, absolvent Akademie výtvarných umění v Krakově a Fakulty grafiky v Katovicích. Studoval v ateliéru kresby a malby profesora Jacka Rykały a v ateliéru litografie profesora Adama Romaniuka a profesora Józefa Budky. Akademickou licenci získal v roce 1993. Dnes působí jako pedagog na Akademii výtvarných umění v Katovicích. Hostoval na univerzitách v USA, Indii, Finsku a České republice a jeho sochařská díla se nacházejí na třech kontinentech. Právě na sochařskou tvorbu se autor zaměřuje nejvíce, protože právě v ní nachází správný smysl svého života a je nejlepším prostředkem k vyjádření svých emocí a hledání pravdy o lidské existenci. Umění je celý můj život," říká.
Umělecká cesta sochaře Tomasze Koclęgy tedy trvá již více než třicet let a začala zcela netypicky - tvorbou velkých sochařských forem z papíru. Tato první díla realizovaná většinou v plenéru, kdy byla vystavena přírodním živlům, ztratila svou původní podobu a podle autora byla recyklována. Poté přišel obrat k objektům z polyesterové pryskyřice a bronzu. Jejich měřítko je nejen stále velké, ale narostlo do skutečně monumentálních rozměrů. Přeneseny z omezeného galerijního prostoru, kam nahlíží jen malé procento veřejnosti, se sochy dokonale ocitají v otevřeném veřejném prostoru a směle se konfrontují s divákem, který může přímo vyjádřit svůj názor, aniž by ho zabalil do společensky prázdných slov.
Koclęgovo důsledné dílo, které - cítíc neustálý nedostatek kontaktu s divákem - neustále pracuje, vyústilo v uznání nejen na mnoha vzdálených místech světa, ale navzdory letitému přesvědčení i doma v rodném Slezsku. A to je hodně. Aby se tak stalo, potřebuje to, co se rodí v umělcově fantazii, vysílač, kterým jsou sochařské koncepty realizované v reálném světě. Neboť myšlenka bez realizace zůstává jen myšlenkou, ničím víc...".
(Úryvek z článku "Tomasz Koclęga říká: Zbigniew Brzostowski ASP Gdańsk).