Alfred Lenica, FANTASTICKÁ KRAJINA, 1960

42,5 x 56,0 cm - kvaš, vlastní technika, ruční světle šedý papír 42,5 x 56 cm - rozměry v lehkém paspartování

signováno p.d.: Lenica

na rubu signováno p.g.: Lenica, l.d. (částečně na vodoznaku) kulaté nečitelné razítko, vedle něj na p. nápisy: 56' le x 43, 3 x 9 | 9 x 11, na zadní straně vazby m.g. výstavní nálepka Galerie R. Ferrero v Ženevě s údaji o díle napsanými modrou tužkou: Lenica Alfred | paysage | fantastique - Exposition oct-60 | 1960



Vystavené dílo:

- Jeunes maîtres pour jeunes collectionneurs. Exemplaire Numéro 1, Octobre 1960 Exposition Alfred Lenica, Galerie Ferrero, Géneve 30 IX - 30 X 1960 [katalogový list:] Paysages fantastiques, 15 gouches.



♣ Ke kupní ceně bude připočten příplatek na základě práva umělce a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - o autorském právu a právech s ním souvisejících (droit de suite).



Alfred Lenica (Pabianice 1899 - Varšava 1977) studoval soukromě kresbu a malbu v ateliérech Artura Hannytkiewicze a Piotra Kubowicze v Poznani (1925-1928). Ve 30. letech 20. století maloval figurální obrazy, stylově navazující na kubismus. O něco později podlehl vlivům surrealismu, který se vedle let socialistického realismu stal jeho nejvážnější oblastí malířského zkoumání. Od poloviny 40. let byl ve stálém kontaktu s okruhem "Krakovské skupiny" a přátelil se s Jerzym Kujawským. Po přestěhování do Poznaně se v roce 1947 stal spoluzakladatelem avantgardní skupiny "4F+R". (malba, forma, fantazie, textura + realismus). Je autorem prvního polského tasistického obrazu (Farby v pohybu, 1949, tempera). V období socialistického realismu se zapojil do hlavního proudu oficiálního umění a současně působil jako organizátor uměleckého života, předseda poznaňského okresu Svazu polských výtvarných umělců (ZPAP) (1948-1950) a současně vedoucí tamního Studia výtvarného umění. Koncem padesátých let se přestěhoval do War-szawy a i zde až do roku 1969 zastával vedoucí funkce v ZPAP. Ve druhé polovině 50. let se po experimentech ze 40. let opět věnoval informelu a horlivě maloval technikou drippingu. Kolem roku 1958 rozvinul svůj osobitý, charakteristický styl vířivých, barevných, někdy kaligrafických forem, které dynamicky vyplňovaly pole jeho obrazů. Vytvářel je technikou podobnou surrealistické dekalkomanii. Tento styl se stal umělcovým poznávacím znamením po zbytek života. Ve svých obrazech se nevyhýbal ani tvarům odkazujícím k přírodním formám (jeho malba byla nazývána "biologická") a v 70. letech do svých kompozic občas zapojoval i figurální motivy. V roce 1974 se ve varšavské galerii Zachęta konala umělcova retrospektivní výstava.