olej, deska, 46 x 38 cm
"Na rozdíl od soch Nitschové se Lenica věnuje nepředmětnému umění - negeometrické abstrakci, známé jako taszyismus (z francouzského la tache - skvrna).
Tento nový typ malby spočívá v komponování obrazové roviny z mnoha barevných skvrn, tvarově náhodných, získaných rozlitím, rozstříknutím nebo nakapáním barvy na plátno z určité vzdálenosti. Tímto způsobem se dosahuje barevného uspořádání, v němž náhoda a umělcova myšlenka hrají stejnou roli.
Takto vytvořené obrazy mohou fungovat výhradně jako dekorativní vzor, líbivý i nelíbivý, který lze úspěšně přenést do průmyslu jako potisk na textil nebo jako "mramor" pro knižní vazbu; někdy však mohou také podněcovat divákovu představivost - barvou a siluetou náhodně uspořádaných skvrn vyvolávat asociace s tvary známými a zapamatovanými z pozorování reality. Někdy může samotná harmonie barev výstižně vyjádřit náladu radosti, smutku nebo válečné hrůzy a působit na diváka velmi sugestivně.
Lenicova díla však pravděpodobně nebudou vyvolávat narážky na svět reálií a zážitků."
Bożena Kowalska, Sochy a květiny, "Sztandar Młodych" 1958, č. 216.
