Daniel Pielucha, "Strzyga"
Olej/plátno 30 x 40 cm.
Daniel Pielucha
Daniel Pielucha se narodil v roce 1959 ve Wieluni. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Krakově a v roce 1985 získal diplom na Fakultě grafiky v Katovicích. V roce 2018 mu ministr kultury a národního dědictví Polské republiky udělil odznak "Zasloužilý o polskou kulturu". Umělcova díla byla prezentována na mnoha samostatných i skupinových výstavách doma i v zahraničí. Typ malby na stojanu, který Daniel Pielucha praktikuje, se nazývá "polský surrealismus". Umělec často odkazuje na tradici polského symbolismu přelomu 19. a 20. století. Jeho obrazy jsou zbaveny všech dobových atributů a zobrazují svět, v němž se fantastické prvky a lyrická aura polského venkova prolínají v metafyzickém odrazu skutečnosti. Proplétáním biblických, mytologických a lidových motivů hledá autor osobitost a originalitu domácí kultury a s respektem k technice a historii polského malířství zdůrazňuje jeho jedinečný charakter. Surrealistická metafora všudypřítomná v obrazech Daniela Pieluchy je inspirována pomíjivou krajinou polského venkova a jeho folklórem. Nadřazenou hodnotou je pro umělce sepětí s tradicí, zemí a vlastí. Lidovost, víra a zvyky jsou leitmotivem malířských vizí, v nichž autor předkládá své zobrazení okolního prostoru a lidské existence. Mistrně vytváří magické krajiny, které uchvacují svou vzdušností a jemností tvarů, reálných i imaginárních. Díky autorově fascinaci historií a tradicí polské zemanské šlechty čerpá inspiraci pro své obrazy také z tématu lovu, na němž ukazuje především rozkošnou harmonii přírody. Blízký kontakt s přírodou mu umožňuje mistrně zachytit výjimečné okamžiky ze života zvířat a zachytit jejich jedinečnost a krásu. Častým, nostalgickým námětem autorových děl je hejno koroptví, které kdysi tvořilo krásu rodné zimní krajiny. Pomocí symboliky přírodního světa, podobně jako Leśmian, odhaluje duši přírody, její pohádkovou krásu a mystiku. Skrze individuální filtr vnímání dokáže z hmoty, která nás obklopuje, vytěžit to neuchopitelné. Umělcova tvorba je také specifickou formou opozice vůči průmyslově-konzumní ideologii, která ve svém rámci nezohledňuje úctu k přírodě, a tím i úctu k člověku, který je s ní úzce spjat[.
