Edward Dwurnik, ZAMEK, 2012

41,0 x 33,0 cm - olej, plátno podpis p.d.: E. DWURNIK | 2012

signováno na rubu plátna: 2012 | E. DWURNIK | "ZAMEK" | NR: XI [v kroužku] - 624 = 4685 =

♣ k vydražené ceně bude připočten poplatek a další náklady vyplývající z práva umělce a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským (droit de suite).

Edward Dwurnik (Radzymin 19. IV. 1943 - Varšava 28. X. 2018) studoval malbu na Akademii výtvarných umění ve Varšavě (1963-1970), ale jako svého "mistra" uvádí Nikifora. Právě jeho díla, která poprvé spatřil v roce 1965, inspirovala tehdejšího studenta třetího ročníku ke kresbě prvních prací z cyklu "Cesty stopem", v němž pokračoval i v následujících letech. V letech 1972-1978 vytvořil cyklus "Sportovci", který zobrazoval, dodejme, kousavým způsobem, typické postavy 70. let. Souběžně od roku 1975 vytvářel cyklus "Dělníci", který vyvrcholil v období "Solidarity", 1980-1981. Za díla z tohoto cyklu Dwurnik obdržel v roce 1981 Cenu výtvarné kritiky Cypriana Kamila Norwida. V 80. letech se Dwurnikovy obrazy staly expresivními a dramatickými. Obrazy vytvořené v této dekádě měly často politický podtext, ale také nabývaly historického kostýmu a tak či onak odkazovaly na současné problémy a reálie. Cyklus "Droga na Wschód" (1989-91) připomínal oběti stalinismu, cyklus "Od Grudnia do Czerwca" (1990-94) byl věnován obětem stanného práva. Ideologické i čistě malířské kvality těchto děl přinesly umělci velké uznání doma i v zahraničí. Výrazem toho byla prestižní cena nadace Coutts & Co v Curychu (1992). V devadesátých letech vznikly série, které navazovaly na "Cesty stopem": "Modrá města" (od roku 1993) a "Diagonály" (od roku 1996), ale i kompozice nového typu, jako jsou pohledy na moře (série "Modrá", 1992-93) nebo série "Výčet" (1996-99). Umělec hojně vystavuje; měl asi 100 samostatných výstav v Polsku i v zahraničí a zúčastnil se mnoha národních i mezinárodních výstav a festivalů, mimo jiné: 10. bienále současného umění, Menton 1974, Documenta 7, Kassel 1982, 5. bienále, Sydney 1985, 19. bienále umění, Sao Paulo 1987; Art Olympiad, Soul 1988. Souběžně s malbou se věnoval kresbě, koláži, grafice (litografie, kovové techniky, xerografie, razítka) a užité grafice (ilustrace, plakáty pro vlastní samostatné výstavy).